Pokaždé, když jako děti vezmeme do ruky žlutou pastelku, abychom nakreslily Slunce, děláme vlastně chybu. Fascinující na tom je, že i když ho každý den vidíme jako zářivě žlutý nebo oranžový kotouč, ve skutečnosti vypadá úplně jinak. Pravdou je, že Slunce je čistě bílé, a to, co vidíme z českých zahrad nebo pláží, je jen mistrovská optická iluze naší planety.
Proč vidíme žlutou barvu, která neexistuje
Slunce vyzařuje světlo v celém viditelném spektru. Kdybyste smíchali všechny barvy duhy dohromady, vznikne vám bílá – a přesně takové Slunce je. Problém nastává v momentě, kdy se tyto paprsky dotknou naší atmosféry. Všiml jsem si, že lidé si plynné obaly planet představují jen jako vzduch, ale ony fungují spíše jako obří světelný filtr.
Když sluneční světlo narazí na molekuly vzduchu, dojde k jevu, kterému vědci říkají Rayleighův rozptyl. Ten funguje následovně:
- Kratší modré a fialové vlny se v atmosféře rozptýlí nejsnadněji (proto máme modré nebe).
- Přímé světlo ze Slunce tak „přichází“ o svou modrou složku.
- To, co zbude a dopadne přímo do našeho oka, se nám jeví jako žluté nebo zlatavé.
Zajímavé články:
Trik s atmosférou: Odpolední káva vs. rudý západ
Možná jste si všimli, že v poledne na Staroměstském náměstí je Slunce téměř bělavé, ale večer na Šumavě se mění v sytě rudou kouli. Slunce se přitom nijak nemění. Rozdíl je v tloušťce „filtru“. Večer je Slunce nízko, paprsky musí urazit mnohem delší cestu vrstvami vzduchu a prachu, které odfiltrují téměř vše kromě dlouhých červených vln. Je to jako dívat se na svět skrze tlusté barevné sklo.
Jak Slunce vypadá doopravdy?
V mé praxi mě vždy fascinovaly záznamy astronautů z ISS. Ti mají ten nejlepší výhled, protože se na hvězdu dívají bez překážky v podobě atmosféry. Pro ně je Slunce oslnivě bílý objekt na absolutně černé lince vesmíru. I když ho astronomové nazývají „žlutým trpaslíkem“, jde o terminologii založenou na teplotě (cca 5800 kelvinů), nikoliv o barvu, kterou byste viděli na vlastní oči v kosmu.
Praktický tip pro pozorování
Chcete-li vidět skutečnou barvu Slunce bezpečně, zkuste se někdy podívat na odraz slunečního světla od bílého papíru za velmi jasného poledne, nebo použijte kvalitní solární filtr. Uvidíte, že má mnohem blíže k barvě čistého sněhu než k barvě pampelišky.
Je fascinující, jak nás naše vlastní planeta „chrání“ před syrovou realitou vesmíru a servíruje nám ji v mnohem teplejších a přívětivějších barvách. Přemýšleli jste někdy o tom, jak by se změnil váš pocit ze světa, kdyby byla obloha černá a Slunce bílé i během dne?
