Všichni to známe: přijdete unavení z práce, žaludek se hlásí o slovo, ale představa, že pak strávíte polovinu večera u dřezu s hromadou hrnců, je naprosto odrazující. Pokud pak v obchodě sáhnete po hotovém jídle v krabičce, děláte chybu, která vás zbytečně stojí peníze i chuť. Existuje totiž způsob, jak mít luxusní večeři hotovou do patnácti minut, a to v jediném hrnci.
Zapomeňte na cedník, tenhle trik mění hru
Když jsem poprvé slyšel o tom, že se gnocchi nevaří zvlášť ve slané vodě, byl jsem skeptický. Pak mi ale došlo, že dělám zbytečný krok, který mě okrádá o tu nejlepší chuť. Tajemství dokonalé krémovosti totiž není v drahé smetaně, ale v tom, co se stane s bramborovým těstem přímo v omáčce.
- Škrob je váš přítel: Tím, že gnocchi vaříte přímo v omáčce, uvolněný škrob ji přirozeně zahustí do sametové konzistence.
- Žádné mytí nádobí: Potřebujete jen jeden hrnec. Žádný cedník, žádná pánev navíc.
- Maximální nasátí chuti: Gnocchi během těch pár minut doslova „vypijí“ chuť rajčat a koření, místo aby byly uvnitř mdlé.
Jak na to, aby byl výsledek jako z restaurace
V běžném českém supermarketu (třeba v Lidlu nebo Albertu) sáhněte po chlazených gnocchi – ty fungují nejlépe. Tady je postup, který u nás doma vyvolal malou revoluci:
Na troše oleje nechte zesklovatět cibulku a česnek. Přilijte krájená rajčata v plechovce, trochu zeleninového vývaru a 100 ml smetany pro tu správnou barvu. Jakmile omáčka začne probublávat, nasypte gnocchi přímo z balíčku do hrnce. Nechte je tam asi 8 minut v klidu „plavat“ a občas zamíchejte.

Zajímavé články:
A teď přichází ta nejlepší část: navrch natrhejte kousky mozzarelly (té v nálevu), přikryjte pokličkou a počkejte dvě minuty. Ten moment, kdy zvednete pokličku a uvidíte táhnoucí se sýr, je čistá terapie.
Malý upgrade pro náročné
Pokud máte v lednici hrst čerstvého špenátu, hoďte ho tam minutu před koncem. Zvadne jen tak akorát, aby dodal jídlu barvu a vitamíny, aniž byste ho museli jakkoliv zpracovávat. A pokud máte rádi ostřejší, špetka chilli vloček už na začátku do česneku udělá divy.
Je to syté, je to levné a vypadá to fantasticky i na fotce. Mimochodem, věděli jste, že originální italská mozzarella se má trhat rukama, ne krájet nožem, aby lépe držela omáčku?
Zkoušeli jste už někdy tuhle metodu jednoho hrnce, nebo pořád nedáte dopustit na klasické cezení těstovin?









