Pokaždé, když v noci v kuchyni rozsvítíte a zahlédnete ten rychlý pohyb, pravděpodobně cítíte jen odpor. Ale co když vám řeknu, že tito nezmaři v sobě nosí jedno z největších genetických tajemství přírody? Vědci právě zjistili, že švábi nejsou tak úplně „sami sebou“, jak jsme si celých 140 milionů let mysleli.
Ukradená síla od úplně jiného druhu
V biologii platí, že geny se dědí z rodičů na děti. To je nuda. Švábi na to ale šli jinak a využili takzvaný horizontální přenos genů. Představte si to jako genetický hacking: prostě si „stáhnete“ kód od někoho jiného a začleníte ho do svého systému.
Výzkumníci z univerzity v Sydney analyzovali genom 18 druhů švábů a termitů a zůstali v šoku. Našli neuvěřitelných 40 485 úlomků DNA, které nepatří švábům. Pocházejí z bakterie Blattabacterium cuenoti, která v nich žije jako nájemník.
- Dosud se u živočichů našlo maximálně 300 takových přenosů.
- Švábi jich mají desítky tisíc.
- Některé tyto „ukradené“ kousky kódu si v sobě nesou přes 28 milionů let.
Proč je to důležité i pro nás v Česku?
Možná si říkáte, proč nás to zajímá v zemi, kde největším švábem je ten v teráriu u sousedů. Jde o princip přežití. Švábi jsou mistři v neutralizaci toxinů a regeneraci končetin. Teď se ukazuje, že jejich neuvěřitelná odolnost může pramenit právě z této „vypůjčené“ databáze schopností od bakterií.
Tajemství, které se skrývalo v mezerách
Jak je možné, že jsme si toho nevšimli dříve? Starší výzkumy se soustředily jen na velké úseky DNA, které tvoří proteiny. Tato nová studie se ale podívala na „drobný tisk“ – malé, nekódující kousky.
Zajímavé články:
Je to jako číst knihu, kde všichni sledovali jen hlavní postavy, ale nikdo si nevšímal poznámek pod čarou, které tvoří polovinu příběhu. Právě v těchto poznámkách se skrývá recept na to, jak přežil druh, který tady byl dávno před dinosaury a pravděpodobně nás všechny přežije.
Funguje to jako biologický software
Když se buňky švába dostanou do těsného kontaktu s buňkami bakterií, švábí genom do sebe doslova „nasaje“ volné kousky cizí informace. Výsledek? Genom, který je časem mnohem univerzálnější a robustnější.
Může to pomoci i lidem?
Zatím přesně nevíme, co všech těch 40 tisíc fragmentů dělá. Vědci spekulují, že mohou mít zásadní vliv na to, jak se hmyz přizpůsobuje novým jedům (ano, i těm, které kupujete v Drogerii Teta).
- Pomáhají lépe trávit odpad?
- Zrychlují hojení zranění?
- Nebo jsou tam jen jako tichý doprovod z minulosti?
Příště, až uvidíte švába, vzpomeňte si, že se díváte na pravděpodobně nejpokročilejší genetický hybrid naší planety. Jsou to organické stroje, které po miliony let krutě optimalizovaly svůj kód pomocí cizích zdrojů.
Fascinuje vás schopnost přírody „krást“ geny pro lepší přežití, nebo vám švábi přijdou odporní bez ohledu na to, jak fascinující jejich DNA je? Napište nám do komentářů!
