Možná to znáte ze svého okolí – vitální senior najednou ztratí jiskru, izoluje se a lékař mu diagnostikuje depresi. Jenže nejnovější studie z dánského Aarhusu naznačuje, že smutek v pokročilém věku nemusí být jen reakcí na stárnutí. Často jde o první tichý alarm mozku, který se snaží ohlásit příchod Parkinsonovy choroby nebo demence s Lewyho tělísky.
Vědci zjistili, že tyto neurologické stavy o sobě dávají vědět prostřednictvím psychiky klidně i osm až deset let předtím, než se objeví první fyzické příznaky. Pokud tedy u babičky nebo dědečka v Česku pozorujete náhlou apatii, nemusí jít o „běžný důchod“, ale o zásadní proměnu mozkové chemie.
Není to jen únava z nemoci
Doposud se věřilo, že pacienti propadají depresím prostě proto, že je vyčerpává boj s chronickou chorobou. Tým Christophera Rhodea se proto rozhodl pro chytrý experiment. Srovnali lidi s Parkinsonem s těmi, kteří trpí artrózou, onemocněním ledvin nebo osteoporózou.
- Specifické propojení: U Parkinsona a demence byla míra deprese násobně vyšší než u ostatních vážných diagnóz.
- Časová osa: Křivka depresivních stavů začíná stoupat roky před stanovením diagnózy u neurologa.
- Chemický koktejl: U demence s Lewyho tělísky je tento vztah nejsilnější, pravděpodobně kvůli drastickým změnám v dopaminových drahách.
Jak mozek mění svou vnitřní mapu
Představte si to jako chybu v elektrickém vedení vašeho domu. Než začnou žárovky úplně praskat (problémy s pohybem či pamětí), začne světlo nejprve nenápadně blikat a ztrácet na intenzitě. Tou „blikající žárovkou“ je v tomto případě nálada.
V čem je ten háček? Většina z nás v Česku je zvyklá psychické obtíže u starších lidí přehlížet se slovy: „Vždyť je mu osmdesát, na co by se smál.“ Jenže právě u lidí, kteří poprvé onemocní depresí po 70. roce života, by měl být screening na neurodegeneraci standardem.
Co s tím můžete dělat hned teď?
Pokud máte podezření, že se u blízkého něco děje, nesoustřeďte se jen na to, zda mu nevypadávají věci z rukou. Sledujte tyto detaily:
- Ztráta zájmu o oblíbené koníčky, které dřív miloval (třeba i obyčejné luštění křížovek).
- Změna spánkového režimu – neklidné noci bývají s Parkinsonem úzce spojené.
- Zpomalení řeči a méně výrazná mimika v obličeji.
Včasná diagnóza sice zatím neumí Parkinsona vyléčit, ale umožňuje nastavit léčbu, která výrazně zkvalitní život na další roky. Integrace duševního zdraví do běžné neurologické péče už zkrátka není luxus, ale nutnost.
Setkali jste se někdy u svých blízkých s tím, že se jejich povaha před diagnózou nemoci radikálně změnila? Napadlo vás tehdy, že by to mohlo souviset?
