Proč nás v českém vlhku mrazí až v kostech: Vědec vysvětlil, co se děje uvnitř těla

Venku přituhuje, obloha je šedivá a vy máte pocit, že vám chlad zalézá doslova pod kůži i do míchy. Většina z nás v takové chvíli prohodí: „Cítím tu zimu až v kostech.“ Je to ale jen metafora, nebo naše tělo skutečně vnímá mráz hluboko uvnitř?

Možná vás překvapí, že kosti jako takové nemají receptory pro vnímání teploty, jaké známe z povrchu kůže. Přesto ten nepříjemný, až bolestivý tlak v kloubech a končetinách není jen výplodem vaší fantazie. Jako vědec vám mohu potvrdit, že české sychravé počasí mění mechaniku vašeho těla víc, než si připouštíte.

Proč je „česká zima“ horší než mráz v horách

Všimli jste si, že –10 °C na suchých horách se snáší lépe než pražská nula s mrholením? Klíčem je vlhkost. Voda vede teplo 70krát rychleji než vzduch. Vlhké oblečení z vás doslova vysává tělesnou teplotu, což nutí tělo k drastických opatřením pro přežití.

Proč nás v českém vlhku mrazí až v kostech: Vědec vysvětlil, co se děje uvnitř těla - image 1

  • Priorita pro střed těla: Mozek v zimě omezí průtok krve do rukou a nohou, aby udržel 37 °C u životně důležitých orgánů.
  • Efekt ztuhlého oleje: Synoviální tekutina, která „maže“ vaše klouby, v chladu houstne.
  • Ztráta pružnosti: Šlachy a vazy tuhnou, takže svaly musí vynaložit mnohem více síly na obyčejný pohyb.

Kosti sice nemají termostat, ale mají „radar“

I když kosti samotné mráz přímo necítí, jejich povrch (okostice) je protkán sítí neuronů připomínající rybářskou síť. Tyto buňky jsou extrémně citlivé na jakýkoliv tlak nebo deformaci. A tady přichází ten háček: chladem ztuhlé tkáně začnou na kosti tlačit takovou silou, že mozek tento signál interpretuje jako bolest „v kostech“.

Pokud navíc v lednu trpíte nedostatkem vitaminu D, což je v našich zeměpisných šířkách téměř pravidlem, vaše citlivost na bolest se dramaticky zvyšuje. Bez slunce se zkrátka stáváte „křehčími“ a náchylnějšími k pocitu nepohodlí.

Rychlý trik pro zimomřivé: Co funguje lépe než čaj

V mé praxi se ukázalo, že nejde jen o to, kolik máte svetrů, ale jak s tělem pracujete. Zkuste tyto tři věci:

  1. Více kalorií: Zapomeňte na lednové diety, tělo potřebuje palivo na výrobu tepla.
  2. Vrstvení, nikoliv objem: Tři tenká trička udrží více tepla než jeden tlustý vlněný svetr díky vzduchovým kapsám mezi nimi.
  3. Dynamika: Pokud stojíte na zastávce, hýbejte prsty v botách. Proudění krve je jediný způsob, jak tkáně „rozmrazit“ zevnitř.

Zajímavé je, že ženy a starší lidé cítí chlad mnohem intenzivněji. Máte to ve své rodině také tak, že jeden chodí v tričku a druhý mrzne i pod dekou?

Kristýna Malinowska
Kristýna Malinowska

Jmenuji se Kristýna Malinowska a psaní je mojí vášní i profesí. Miluji hledání malých radostí v každodenním životě a přetvářím je v inspirativní články, které pomáhají čtenářům zjednodušit si den, zlepšit náladu a najít nové způsoby, jak být spokojenější. Na mém magazínu najdete nápady, které spojují praktičnost, kreativitu a radost z běžných maličkostí.

Articles: 425

Leave a Reply

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *