Když jsem poprvé přebíral svou zahradu, jásal jsem nad hustým zeleným plotem z bobkovišně. Vypadal nepropustně, elegantně a rostl skoro před očima. Jenže po dvou letech pozorování a jedné odborné studii z univerzity v Bonnu jsem zjistil, že to, co vypadá jako ideální soukromí, je ve skutečnosti tichý zabiják biodiverzity.
Pokud plánujete jarní výsadbu v našich českých podmínkách, měli byste vědět, proč se v sousedním Švýcarsku tyto bestsellery dostaly na černou listinu. Nejde jen o estetiku, jde o přežití místního ekosystému, který máme přímo za domem.
1. Bobkovišeň: Zelená poušť pro hmyz
Bobkovišeň (Kirschlorbeer) je v Česku absolutním hitem. Je stálezelená, mrazuvzdorná a roste rychleji než vaše chuť na kávu. Ale má to háček. Pro naše ptáky a včely je tato rostlina v podstatě plastová dekorace – její listy i plody jsou jedovaté a nenabízejí žádnou potravu.
- Invasivní šíření: Jediný keř vyprodukuje tisíce semen, která ptáci roznesou do okolních lesů.
- Vytlačování domácích druhů: V německých lesích už vědci objevili souvislé koberce bobkovišně o rozloze 50 m², pod kterými nic jiného nevyroste.
- Zákaz prodeje: Od září 2024 je ve Švýcarsku její prodej i výsadba zakázána. U nás zatím ne, ale trend je jasný.
Tip z praxe: Pokud už bobkovišeň máte, nevykopávejte ji drasticky. Stačí ji pravidelně zastřihovat, aby nestihla vykvést a vytvořit plody, které by se šířily dál do přírody.
2. Komule Davidova: Past na motýly
Říká se jí „motýlí keř“ a na první pohled je to idylka. Desítky baboček na fialových květech vypadají úžasně. Jenže je to tak trochu podvod. Komule sice nabízí sladký nektar dospělým motýlům, ale neposkytuje domov jejich housenkám.
„Je to jako kdybyste měli restauraci, kde podávají jen dezerty, ale žádné hlavní jídlo,“ říkají odborníci. Pokud na zahradě nemáte kopřivy nebo jiné hostitelské rostliny, motýli u vás sice posvačí, ale nerozmnoží se. Navíc se komule šíří agresivněji než plevel v dláždění.
3. Lupina mnoholistá: Krása, která dusí půdu
Lupinu milujeme pro její barvy a odolnost. Roste i tam, kde nic jiného nejde. A právě v tom je ten problém. Lupina má schopnost vázat dusík ze vzduchu do půdy. To zní skvěle, dokud si neuvědomíte, že tím mění chemické složení země.
Naše vzácné české luční květiny, jako je prstnatec nebo arnika, potřebují chudou půdu. Jakmile se tam objeví lupina, půdu „přehnojí“ a tyto křehké druhy okamžitě hynou. Jedna rostlina navíc dokáže vystřelit až 2 000 semen do vzdálenosti šesti metrů!
Co s tím? Zkuste „chytrý“ kompromis
Není nutné hned najímat bagr a zahradu srovnat se zemí. Stačí začít uvažovat jinak při příští návštěvě zahradnictví:
- Místo bobkovišně zkuste ptačí zob nebo habr – oba jsou pro českou přírodu přirozené a poskytují úkryt ptactvu.
- Pod komuli vysaďte kopřivy nebo česnáček. Vytvoříte tím kompletní cyklus pro motýly.
- Lupinu včas ostříhejte, než se jí otevřou lusky se semeny.
Moje zkušenost je taková, že čím víc „divočiny“ v rohu zahrady nechám, tím méně práce s údržbou mám. A pohled na živou zahradu plnou bzukotu stojí za to víc než dokonale střižený, ale mrtvý plot.
A co vy? Máte na zahradě některého z těchto „vetřelců“, nebo sázíte raději na české klasiky, jako je šípek nebo hloh?
