Antarktida byla dlouho považována za nehybnou masu ledu, která se mění jen velmi pomalu. Nedávný vrt v oblasti ledového příkrovu západní Antarktidy však ukázal, že realita je mnohem dramatičtější a pro naši budoucnost zásadní. To, co vědci vytáhli na povrch, mění náš pohled na stabilitu celého kontinentu.
Rekordní sonda do historie Země
Mezinárodní tým expertů se provrtal skrze 523 metrů silný led a dalších 228 metrů do sedimentů a skalnatého podloží. Celkem tedy pronikli téměř tři čtvrtě kilometru pod povrch na místě zvaném Crary Ice Rise. Cíl byl jasný: zjistit, jak se tato oblast chovala v minulosti, kdy byla planeta teplejší než dnes.
Vzorky, které z této hloubky vytáhli, vyprávějí příběh starý až 23 milionů let. A právě tady přišlo to největší překvapení, které vědce doslova zastavilo v práci.
Mořské organismy tam, kde by měl být jen kámen
Místo očekávaného sterilního podloží narazili badatelé na zbytky, které do vnitrozemí Antarktidy zdánlivě nepatří. Mezi klíčové nálezy patří:
- Úlomky mušlí a skořápek mořských živočichů.
- Pozůstatky organismů, které ke svému životu nezbytně potřebují světlo.
- Sedimenty typické pro otevřený oceán, nikoliv pro pevninu pod ledem.
Co to znamená v praxi? Je to přímý důkaz, že tam, kde dnes stojí kilometry ledu, byl kdysi volný oceán. Představte si to jako situaci, kdy byste uprostřed Šumavy vykopali v zemi mořské korály – je to jasný signál, že se krajina v minulosti radikálně proměnila.
Proč nás to musí zajímat právě teď?
Západní antarktický ledový příkrov v sobě zadržuje tolik vody, že by jeho roztátí zvedlo hladinu světových oceánů o 4 až 5 metrů. Pro představu: to by znamenalo zaplavení velké části světových metropolí a totální proměnu pobřeží všech kontinentů.
Vědci si nyní kladou otázku: Jak vysoká teplota tehdy způsobila, že led zmizel a pustil do Antarktidy oceán a světlo? Data naznačují, že se tak dělo i v obdobích, kdy byla teplota jen o 2 stupně vyšší než v předprůmyslové éře. To je hranice, ke které se v současnosti nebezpečně blížíme.
Co nás čeká dál?
Vzorky teď putují z Antarktidy na Nový Zéland k detailní analýze. Ta nám přesně řekne, jak rychle se led dokáže stáhnout. Mimochodem, družicové snímky už nyní potvrzují, že ledová masa ztrácí na objemu stále rychlejším tempem.
Zajímalo by mě, co si o tom myslíte vy. Máme se bát scénáře z katastrofických filmů, nebo věříte, že technologie najdou způsob, jak tání včas zastavit?
