Zatímco se všude ve světě mluví o stoupajících oceánech, u nás ve střední a severní Evropě se děje pravý opak. Baltické moře se doslova vyprazdňuje před očima vědců. Jde o extrémní pokles hladiny, který jsme v našich končinách nezažili neuvěřitelných 140 let. Pokud se chystáte letos k moři, možná ho najdete o pořádný kus dál, než jste zvyklí.
Obří píst, který vytlačuje moře pryč
Na začátku února naměřili hydrologové šokující hodnoty: hladina Baltu klesla o celých 67 centimetrů pod dlouhodobý průměr. Naposledy byla takto nízko v době, kdy se po Praze teprve začínaly stavět první čtvrti s elektřinou. Co za tím stojí? Nehledejte v tom žádnou magii, ale brutální sílu přírody.
- Dlouhotrvající východní větry zafungovaly jako hydraulický píst.
- Masy vody byly vytlačeny přes dánské průlivy přímo do Severního moře.
- Vysoký atmosférický tlak doslova „přibil“ hladinu k zemi.
V praxi to znamená, že z Baltu zmizelo odhadem 275 miliard tun vody. Pro lepší představu: je to takové množství, které by zaplnilo miliony olympijských bazénů.

Efekt „otevřené ledničky“ z Arktidy
Možná si říkáte, proč nás to v Česku má trápit. Odpověď leží v Arktidě. Polský oceánolog Tomasz Kiewski vysvětluje, že za vše může oslabení takzvaného polárního víru. Je to jako otevřená dvířka od lednice – ledový vzduch ze severu se vylil dolů k nám a úplně rozhodil systém větrů, na které jsme byli dekády zvyklí.
Proč je to problém pro ryby i dovolenkáře
Nízká hladina není jen estetická vada pro fotografy. Má to i stinnou stránku, o které se málo mluví:
- Voda se stává méně slanou, což svědčí toxickým modrozeleným řasám (sinicím).
- Mělčí voda se rychleji prohřívá a ztrácí kyslík.
- Mizí přirozené úkryty pro ryby v pobřežních oblastech.
Zajímavost z praxe: Arktida se ohřívá čtyřikrát rychleji než zbytek planety. To znamená, že tyto „anomálie“ se brzy mohou stát novým standardem. Mimochodem, pokud sledujete počasí u nás, všimli jste si, jak jsou zimy v posledních letech nepředvídatelné? To vše spolu souvisí.
A teď k tomu nejdůležitějšímu – co dál? Vědci hlásí, že úbytek endemických druhů v Baltu mezi lety 2004 a 2020 je alarmující. Země jako Polsko, Německo nebo Litva už pociťují změnu ekosystému na vlastní kůži.
Vypadá to, že příroda nám posílá jasný vzkaz: staré mapy a pravidla už neplatí. Co si o tom myslíte vy? Máme se začít bát, že se Balt za pár let změní v obří „mrtvé“ jezero, nebo je to jen dočasný výkyv, který se zase srovná?









