Představte si, že žijete ve městě, které oficiálně neexistuje. Nemá adresu, nesmíte o něm mluvit a na mapách je místo něj jen prázdná skvrna. Za železnou oponou to nebyl námět na sci-fi román, ale realita tisíců lidí, jejichž osudy měly zůstat světu navždy utajeny.
Když jsem po letech procházel odtajněné archivy, narazil jsem na mrazivá fakta. Sovětský svaz budoval dekády obraz bezchybné velmoci, ale za touto fasádou se skrýval svět nebezpečných experimentů a katastrof, které stály životy, o nichž se v novinách nikdy nepsalo. Tady jsou tajemství, která měla zůstat pohřbena pod nánosem propagandy.
Města bez adresy a ostrovy smrti
V dobách největší slávy SSSR existovaly desítky takzvaných uzavřených měst. Příkladem je Ozersk – místo, které na mapě prostě nebylo. Obyvatelé žili v naprosté izolaci, sice s lepšími příděly potravin, ale bez práva na pohyb nebo soukromí. Pro stát byli jen položkami v tajných projektech.
Ještě děsivější byl ostrov Vozrožděnija v Aralském jezeře. Právě tam fungoval jeden z nejutajovanějších polygonů pro testování biologických zbraní. Experimentovalo se zde s viry, o kterých se nám i dnes zdají noční můry. Kdyby tehdy došlo k nekontrolovanému úniku v plném rozsahu, následky by pocítila celá Evropa včetně tehdejšího Československa.
- Ozersk (Čeljabinsk-40): První sovětský závod na výrobu plutonia.
- Ostrov Vozrožděnija: Testovací místo pro pravé neštovice a antrax.
- Kaspická příšera: Obří ekranoplán, který západní satelity dlouho neuměly identifikovat.
Katastrofy, které se „nestaly“
V roce 1957 došlo k jaderné havárii v Kyštymu. Šlo o jednu z největších nukleárních katastrof historie, o které svět neměl ani tušení. Radioaktivní mrak zasáhl obrovské území, ale režim mlčel. Podobně dopadla i tragédie rakety R-16 v roce 1960, kde zahynulo přes sto lidí – oficiálně však šlo jen o „leteckou nehodu“.
Všiml jsem si jedné věci: v tehdejším tisku se o neúspěších nikdy nepsalo. Pokud se něco nepovedlo, prostě se to vymazalo z historie. Pro tehdejší vedení měla image systému větší hodnotu než lidský život.
Proč se to týká i nás dnes?
Možná si říkáte, že je to dávná historie. Ale ozvěny tohoto režimu ticha jsou cítit dodnes. Je to lekce o tom, jak nebezpečná může být absolutní kontrola nad informacemi. Mimochodem, mnoho těchto „stínových projektů“ bylo financováno na úkor běžných potřeb obyvatel, což nakonec přispělo k ekonomickému kolapsu celého bloku.
Malý tip pro milovníky historie
Pokud vás zajímá atmosféra té doby, doporučuji vyhledat si dnes již dostupné dobové satelitní snímky CIA ze 60. let. Uvidíte na nich objekty, které sovětští kartografové z oficiálních plánů „vylepšovali“ na lesy nebo pole.
Dědictví železné opony je plné paradoxů – na jedné straně úžasný technický pokrok, na druhé straně systém, který se bál vlastní pravdy. Věříte, že jsou všechna tajemství z té doby už odhalena, nebo archivy stále skrývají něco, co by nás mohlo v dnešní době šokovat?
