Možná jste si toho u ohrady někde v Polabí nebo na procházce Šumavou všimli také. Koňské řehtání nezní jako běžný zvířecí křik. Je v něm něco kovového, vysokého a pronikavého. Teď vědci zjistili, že koně ovládají trik, který jiní velcí savci prostě nezvládnou: zpívají a pískají zároveň.
Dva hlasy v jednom těle
Dlouho jsme si mysleli, že kůň prostě jen silně vydechuje vzduch přes hlasivky, podobně jako my, když mluvíme. Jenže koňské řehtání (whinny) je ve skutečnosti „akustický sendvič“. Skládá se ze dvou naprosto odlišných zvuků produkovaných v jeden okamžik.
Zatímco hluboký tón vzniká vibrací tkání v hrtanu, ten vysoký, téměř nadpozemský zvuk, je čisté pískání. Ale pozor, koně nepískají rty jako my u fotbalu. Pískají přímo uvnitř svého krku. Vědci pomocí kamer zavedených do koňských nozder zjistili, že kůň dokáže v hrtanu vytvořit malou štěrbinu, kterou vzduch prožene pod velkým tlakem.
Co koně odlišuje od ostatních?
- Unikátní anatomie: Ostatní zvířata jejich velikosti vydávají spíše hluboké zvuky. Kůň je výjimkou.
- Dvojitá zpráva: Díky dvěma frekvencím mohou koně pravděpodobně sdělovat více emocí najednou.
- Evoluční záhada: Zatímco divocí koně Převalského to umí, osli nebo zebry tuto schopnost postrádají.
Proč nás to má zajímat v běžném životě?
Když příště uslyšíte koně řehtat na pastvině, už to nebude jen hluk. Je to složitý kód. Tento objev mění způsob, jakým rozumíme emocím u zvířat. Pokud kůň kombinuje vysoké a nízké tóny, pravděpodobně se nesnaží jen upoutat pozornost, ale vyjadřuje komplexní vnitřní stav – od radosti z krmení až po úzkost ze samoty.
Malý tip pro milovníky zvířat: Zkuste se zaposlouchat do „řehtání“ svého psa nebo kočky. I když neumí pískat hrtanem jako koně, věda ukazuje, že zvířecí komunikace je mnohem bohatší, než jsme si ochotni připustit. Často slyšíme jen to, co chceme, nikoliv to, co zvíře skutečně říká.
Schválně, všimli jste si někdy u koní, že by jejich řehtání znělo pokaždé jinak v závislosti na situaci? Podělte se o své postřehy v komentářích!
