Mikrovláknové utěrky jsou v českých domácnostech nepostradatelným pomocníkem. Považujeme je za univerzální zachránce, kteří si poradí s prachem, mastnotou i bakteriemi bez kapky chemie. Stačí trocha vody z kohoutku a vše se leskne. Jenže právě tady se skrývá neviditelná past, která může vaše drahé vybavení nenávratně zničit.
Všiml jsem si, že mnoho lidí používá stejný hadřík na kuchyňskou linku i na drahý televizor. Mikrovlákno totiž funguje mechanicky – v podstatě jde o velmi jemný brusný proces. Pokud zvolíte špatný typ nebo čistíte nasucho, koledujete si o problém.
Není vlákno jako vlákno: Tajemství jednotky dtex
Možná jste to na obalu v českém supermarketu nikdy nestudovali, ale jemnost vláken se měří v jednotkách dtex. Čím nižší číslo, tím bezpečnější úklid:
- Standardní mikrovlákno (0,3–0,5 dtex): Skvělé na dlaždice nebo nerezový dřez.
- Kvalitní utěrky (0,1–0,3 dtex): Vhodné pro běžný nábytek.
- Ultrajemná „Split“ vlákna (pod 0,1 dtex): Jediná bezpečná volba pro citlivé povrchy.
Povrchy, kterých by se levné mikrovlákno nemělo dotknout
1. Brýle se speciální úpravou
Moderní brýlové čočky mají antireflexní vrstvy, které jsou extrémně náchylné k poškrábání. I když se zdá, že mikrovlákno je jemné, standardní struktura může tyto vrstvy postupně „obrousit“. V optice vám vždy doporučí buď ultrazvuk, nebo výhradně premium utěrky určené pro optiku.

2. Autolak a prach: Nebezpečná kombinace
Tohle je v Česku klasika – otřít zaprášenou kapotu suchým hadrem, který ležel v garáži. Kombinace suchého mikrovlákna a prachu vytváří doslova efekt smirkového papíru. Na lak auta jděte vždy jen s navlhčenou utěrkou s vysokým vlasem.
3. Matné obrazovky a starší televize
Mnohé displeje mají tzv. anti-glare vrstvu proti odleskům. Agresivní drhnutí obyčejným mikrovláknem může způsobit, že se na obrazovce objeví „vyleštěné“ mapy, které už nikdy nezmizí. Tady platí pravidlo: žádný tlak a pouze suchá ultrajemná utěrka.
4. Akrylátové sklo a plexisklo
Máte doma designové doplňky z plexiskla? Stačí pár neopatrných čistění a materiál začne „slepnout“ a tvořit se na něm mikrotrhliny. Pro tyto povrchy používejte pouze utěrky označené jako ultra-soft a vždy je nejprve navlhčete.
Tip z praxe: Jak poznat, že hadřík už škodí?
V mé praxi se mi osvědčilo jedno pravidlo: jakmile utěrka změní barvu (zešedne) nebo začne být na dotek „tvrdá“, okamžitě ji vyřaďte z čištění elektroniky. Zbytky nečistot a vodní kámen v zaschlé utěrce jsou hlavními viníky rýh. Doporučuji mít doma barevně odlišené sady – jinou na okna a úplně jinou, schovanou v pouzdře, pro váš smartphone a brýle.
Máte i vy ve své výbavě tu jednu oblíbenou utěrku, kterou čistíte úplně všechno, nebo si dáváte pozor na to, co čím utíráte?









