Představte si, že stavíte dům na místě, které považujete za naprosto stabilní, a najednou zjistíte, что se vám pod nohama doslova smršťuje půda. Přesně to se děje na Měsíci. Nová data ukazují, že naše oběžnice není jen mrtvý kus skály, ale těleso, které se neustále mění a „vrásní“.
Vědci totiž poprvé zmapovali rozsáhlou síť zlomů v měsíčních mořích, tedy v těch tmavých čedičových rovinách, které vidíte při pohledu na noční oblohu. A výsledek? Měsíc je v pohybu mnohem víc, než jsme si dokázali připustit. Pro budoucí kolonisty to může znamenat nečekaný problém.
Měsíc se zmenšuje a my konečně víme proč
Na rozdíl od Země nemá Měsíc tektonické desky, které by se o sebe třely. Přesto se scvrkává. Možná vám to zní jako sci-fi, ale princip je jednoduchý – Měsíc byl kdysi žhavou koulí, která už miliardy let chladne. Jak chladne, jeho vnitřek se stahuje a vnější kůra praská.
V mé praxi sledování vesmírných objevů jsem málokdy viděl tak názorné přirovnání: Měsíc se chová jako staré jablko, které vysychá a jeho slupka tvoří drobné vrásky. Jenže v tomto případě jsou ty „vrásky“ kilometry dlouhé zlomové hřebeny.
Co odhalily nové mapy:
- Vědci identifikovali více než 1 100 nových zlomových segmentů v měsíčních mořích.
- Celkový počet těchto útvarů, známých jako SMR (small mare ridges), přesahuje 2 600.
- Některé hřebeny jsou geologicky velmi mladé – vznikly teprve před 50 miliony let, což je v měřítku vesmíru včera.
Budoucí lunární základny v ohrožení?
Tmavé měsíční pláně byly vždy považovány za ideální místa pro přistání a stavbu základen. Jsou rovné a zdánlivě klidné. Ale nová studie publikovaná v The Planetary Science Journal varuje, že realita je jiná. Pokud tyto zlomy stále „pracují“, mohou vyvolávat měsíční otřesy (moonquakes).
Mimochodem, tyto otřesy nejsou jen mírné vibrace. Mohou být dostatečně silné na to, aby smazaly okolní drobné krátery a poškodily lidskou infrastrukturu. Pro budoucí mise v rámci programu Artemis je to informace, kterou nelze ignorovat.
Jak vědci zjistili věk Měsíce bez kopání?
Je to fascinující trik. Když se zlom pohne, vyvolá otřes, který doslova „vyklepe“ a vyhladí povrch v okolí. Vědci pak spočítají drobné impaktní krátery v dané oblasti. Čím méně kráterů tam je, tím čerstvější musel otřes být. Jde o takovou vesmírnou forenzní analýzu.
Praktický dopad pro nás na Zemi
Možná si říkáte, proč by nás v Česku mělo trápit, že se Měsíc o 0,004 % scvrknul. Ale každé nové zjištění o vnitřním teple našich sousedů nám pomáhá lépe pochopit, jak vznikají planety (včetně té naší). Navíc, pokud se v budoucnu budeme chtít spolehnout na lunární suroviny, musíme vědět, kde stavět, aby nám základna nespadla na hlavu při prvním „měsícotřesení“.
A nyní nejzajímavější část: Měsíc stále chladne, což znamená, že proces zmenšování pokračuje i v tuto vteřinu.
Dokážete si představit, že bychom na Měsíci instalovali seismografy a v přímém přenosu sledovali, jak nám naše družice praská pod nohama? Šli byste do takového dobrodružství i s vědomím, že se Měsíc pod vámi hýbe?
