Možná to znáte ze svého okolí – zatímco někdo po šedesátce marně hledá brýle na čele, jiní lidé v devadesáti sypou z rukávu historická fakta a učí se nové jazyky. Dlouho jsme si mysleli, že s kartami, které nám příroda rozdala při narození, musíme dohrát až do konce. Nová studie z University of Illinois v Chicagu však ukazuje, že mozek „super-seniorů“ (tzv. superagers) se chová úplně jinak, než jsme si představovali.
Mýtus o nerostoucích buňkách padl
V české vědecké komunitě se léta tradovalo, že neurony v dospělosti jen odumírají. Jenže realita je fascinující: náš mozek dokáže generovat nové buňky i v hlubokém stáří. A právě zde leží propastný rozdíl mezi průměrným člověkem a těmi, kterým paměť slouží na 110 %.
Vědci analyzovali přes 350 000 buněčných jader a zjistili, že mozek těchto výjimečných lidí doslova „kvete“:
- Dvojnásobný počet: Super-senioři mají v paměťovém centru (hippocampu) zhruba dvakrát více nezralých neuronů než jejich vrstevníci.
- Odolnost jako štít: Jejich buňky mají aktivnější geny zodpovědné za plasticitu a přežití neuronů.
- Bod zlomu: U pacientů s Alzheimerovou chorobou se tato nová tvorba buněk téměř zastavuje.
Klíčem je „neurální omlazování“
Představte si svůj mozek jako zahradu. Zatímco u většiny lidí po sedmdesátce zahrada spíše pustne, u superagers se neustále objevují nové výhonky. Tato neurogeneze je onou tajnou ingrediencí, která jim umožňuje ukládat nové vzpomínky s lehkostí, kterou jim závidí i lidé o generace mladší.
Zajímavé články:
Jak si udržet mozek „v kondici“ podle vědců?
I když je genetika silný hráč, vědci naznačují, že plasticitu mozku lze podpořit. Není to o drahých doplňcích stravy z lékárny na rohu, ale o specifickém přístupu k životu. Mimochodem, v našich končinách často zapomínáme na to, jak důležitý je neustálý kognitivní trénink a sociální kontakt.
Praktický tip pro každý den: Zkuste techniku „kognitivního šoku“. Jednou týdně udělejte běžnou věc jinak – jděte do obchodu jinou trasou, vyčistěte si zuby druhou rukou nebo se naučte pět slovíček v jazyce, který vůbec neovládáte. Tyto drobné výzvy nutí váš hippocampus k aktivitě a podporují tvorbu oněch vzácných nezralých neuronů.
Dobrou zprávou pro nás všechny je, že stárnutí mozku není fixní proces ani rozsudek. Je to dynamický systém, který můžeme ovlivnit víc, než jsme doufali. Schválně, co jste dnes udělali pro to, aby váš mozek „vypěstoval“ alespoň pár nových buněk?
Myslíte si, že za skvělou pamětí stojí spíše geny, nebo aktivní životní styl? Napište nám do komentářů svůj názor!
