Představte si, že byste mohli v těle prostě vyměnit opotřebované součástky za zcela nové, vypěstované z vašich vlastních buněk. Dlouho to znělo jako sci-fi scénář z laboratoří v Silicon Valley, ale Japonsko právě přepsalo pravidla medicíny. Poprvé na světě schválilo komerční léčbu kmenovými buňkami pro pacienty s Parkinsonovou chorobou a selháním srdce.
Konec čekání na zázrak?
V mé praxi sledování technologických trendů jsem narazil na mnoho „nadějných“ studií, ale tentokrát je to jiné. Japonské ministerstvo zdravotnictví dalo zelenou produktům, které by se mohly dostat k prvním pacientům už letos v létě. Nejde o experiment, ale o legální léčbu, která využívá takzvané iPS buňky (indukované pluripotentní kmenové buňky).
- Amchepry: Speciální metoda, která transplantuje buňky přímo do mozku pacienta.
- ReHeart: „Záplaty“ na srdeční sval, které pomáhají vytvářet nové cévy a obnovovat funkci srdce.
- Nobelova cena v praxi: Technologie vychází z výzkumu Šinji Jamanaky, který za ni v roce 2012 získal nejvyšší vědecké ocenění.
Jak to funguje v praxi
Problém u Parkinsona je, že mozek přestává vyrábět dopamin. Lékaři v Kjótu na to šli chytře: vzali buňky od zdravých dárců, „přeprogramovali“ je do mladistvého stavu a vyvinuli z nich buňky produkující dopamin. Výsledek? U pacientů se po dvou letech sledování výrazně zlepšily motorické funkce bez vážných vedlejších účinků.
U srdce je to podobně fascinující. Místo složité operace dostane pacient v podstatě „živý obvaz“, který srdci pomůže, aby se samo opravilo. Je to jako byste na starý motor auta nalepili vrstvu, která ho donutí začít znovu mazat a čistit se.
Zajímavé články:
V čem je ten háček?
Schválení je zatím podmíněné. Japonské úřady použily zrychlený proces, aby se léčba dostala k lidem co nejdříve. Bezpečnost byla potvrzena, ale účinnost se bude dál sledovat na větším vzorku lidí. Je to obrovská naděje pro 10 milionů lidí s Parkinsonem po celém světě, včetně tisíců pacientů u nás v Česku, kteří dosud měli přístup jen k lékům tlumícím příznaky, nikoliv zastavujícím nemoc.
Mimochodem, tyto buňky se tvoří bez nutnosti používat embrya, což odstraňuje veškeré etické bariéry, které tento výzkum roky brzdily. Je to čistá věda zaměřená na restart organismu.
Věříte, že se do deseti let stane „výměna buněk“ stejně běžnou jako dnes operace šedého zákalu, nebo máte z takového zásahu do těla respekt? Dejte mi vědět v komentářích pod článkem.
