Stojíte v Albertu nebo Lidlu před regálem s kávou a láká vás ta v akci s krásným obrázkem aromatických zrn? Nenechte se zmást líbivým obalem. Realita bývá často mnohem méně romantická a to, co si sypete do hrnku, má k opravdové kávě asi tak blízko jako sušené mléko k bio farmě.
V mé praxi jsem si všiml, že lidé často vybírají podle značky nebo intenzity barvy, ale to nejdůležitější přehlíží. Výrobci instantních směsí jsou mistři v maskování nekvalitních surovin. Pokud však na etiketě narazíte na tyto dva konkrétní pojmy, raději produkt vraťte zpět do regálu.
Proč vaše káva voní po oříšcích, i když v ní žádné nejsou
Prvním varovným signálem, že s produktem není něco v pořádku, jsou umělá aromata. Pokud na obalu vidíte zmínku o vanilce, čokoládě nebo lískových oříšcích u klasické instantní kávy, buďte na pozoru.
Tyto přísady se totiž nepoužívají pro váš gurmánský požitek, ale k zamaskování pachuti přepražených, starých nebo plísní napadených zrn. Kvalitní kávový extrakt má své vlastní bohaté aroma a nepotřebuje chemickou berličku. Jakmile ucítíte až příliš silnou vůni hned po otevření, je to často jen „parfém“ pro nekvalitní surovinu.
Káva není věčná: Co v ní dělají konzervanty a barviva?
Další nápis, který by vás měl okamžitě odradit, jsou konzervanty a barviva. Čistá instantní káva je v podstatě vysušený extrakt, který při správném skladování žádnou chemii k přežití nepotřebuje.
Zajímavé články:
Když výrobce přidává barviva, snaží se uměle vytvořit dojem „plného těla“ a sytosti. Ale pozor, je tu ještě jeden trik, který se v českých kuchyních objevuje častěji, než si myslíte:
- Levné příměsi: Čekanka, ječmen nebo žito (často označené jako kávoviny).
- Kávový prach: Odpadní látky z výroby, které mají minimum kofeinu i chuti.
- Látky zabraňující hrudkování: Často zbytečná chemie v nekvalitních směsích 3v1.
Jak poznat kvalitu za pár vteřin?
Pokud chcete pít něco, co se skutečně dá nazvat kávou, zaměřte se na metodu zpracování. Hledejte slovo lyofilizovaná (sušená mrazem). Poznáte ji podle větších, pevných a ostře řezaných krystalů.
Tento proces je mnohem šetrnější než levné rozprašování horkým vzduchem, protože v kávě uchovává přírodní oleje a skutečnou chuť. Sice si připlatíte pár korun navíc, ale vaše tělo i chuťové buňky vám poděkují. Levná káva za „padesátikorunu“ je totiž v drtivé většině jen směs barviv a obilovin.
Při příštím nákupu tedy zapomeňte na slevové visačky a otočte sklenici k sobě zády. Složení by mělo obsahovat ideálně jen jednu položku: 100% káva. Všechno ostatní je jen pokus o podvod na vaší ranní šálek.
Kontrolujete pravidelně složení potravin, nebo se spoléháte na známé značky a akční ceny? Napište nám do komentářů, co vás při čtení etiket naposledy překvapilo.
