Pravděpodobně se na ně díváte každý den v koupelně, ale nikdy jste nad nimi nepřemýšleli. Ty zdobné pruhy na okrajích ručníků – hladké nebo s výšivkou – vypadají na první pohled jako nevinný detail. Jenže právě tato drobnost je často důvodem, proč vaše osušky po pár vypráních ztrácejí tvar.
Při své práci editora se často setkávám s „designovými“ detaily, které v domácnosti nadělají víc škody než užitku. Všimli jste si někdy, že se váš ručník v jednom místě nepříjemně krabatí? Za všechno může právě tato část, které experti u výrobců jako Möve nebo Vossen říkají bordura.
Designový prvek, který vaší pleti moc neprospěje
Možná vás to zklame, ale tyto pruhy nemají žádnou skrytou technickou funkci. Nejsou tam pro lepší savost ani pro snadnější věšení. Je to čistá dekorace, která má froté látku opticky oživit. Ručníky bez nich sice vypadají obyčejně, ale v praxi fungují mnohem lépe.
Zajímavé články:
Proč je bordura v českých koupelnách spíše za trest? Tady jsou hlavní důvody, proč si na ni dát pozor:
- Srážlivost: Materiál pruhu je často jiný než zbytek ručníku. Při praní v pračce (což v Česku děláme běžně na 60 °C) se pruh stáhne, zatímco zbytek bavlny zůstane stejný. Výsledek? Křivý a nevzhledný hadr.
- Zákaz sušičky: Máte doma sušičku? Pak víte, že výšivky na bordurách nesnášejí vysoké teploty a mohou se nenávratně poškodit.
- Podráždění kůže: Pruhy bývají mnohem tvrdší a drsnější než zbytek osušky. Pokud máte citlivou pleť, může vám tento „ozdobný prvek“ způsobit nepříjemné zarudnutí.
Triky pro ty, kteří se pruhů nechtějí vzdát
Pokud už máte doma sadu ručníků s těmito ozdobami, existuje jeden trik, který používají i v luxusních hotelech. Jakmile ručník vytáhnete z pračky, zatímco je ještě vlhký, borduru silou provlékněte mezi prsty a vytáhněte ji do délky. Tím předejdete tomu, aby se po uschnutí „scvrkla“ a ručník zůstal vlnitý.
Při příštím nákupu v obchodech jako Jysk nebo IKEA se zkuste zaměřit na ručníky bez těchto přechodů. Jsou možná vizuálně nudnější, ale vydrží měkké a rovné mnohem déle. Máte i vy doma ručníky, které se po vyprání změnily v „harmoniku“, nebo dáváte přednost hladké klasice?
