Pamatujete si na ty nekonečné odklady startů, které v posledních měsících plnily zprávy? Možná už jste nad misí Artemis II mávli rukou jako nad dalším „nekonečným seriálem“. Ale pozor, situace na floridském kosmodromu se právě teď dramaticky změnila a vypadá to, že tentokrát už nás od startu k Měsíci nic nezastaví.
Sledoval jsem desítky tiskových konferencí NASA a musím říct, že takový klid mezi techniky jsem dlouho nezažil. Po týdnech, kdy se v potrubí objevovaly úniky paliva a zlobily héliové ventily, je tentokrát odpočítávání čisté jako čerstvě umyté okno. Vše směřuje k tomu, že poprvé od roku 1972 uvidíme lidskou posádku opouštět oběžnou dráhu Země.
Problémy, které nás držely při zemi
Možná si říkáte, proč to všechno tak trvá. Raketa SLS je vysoká jako 32patrový dům a její systémy jsou neuvěřitelně citlivé. Tady je pár důvodů, proč jsme dosud čekali v obýváku a ne ve vesmíru:
- Zrádný vodík: Úniky paliva posunuly start z února na březen.
- Ucpané vedení: Héliové linky, které mají na starosti tlakování, se musely kompletně vyčistit.
- Měsíční okna: NASA má každý měsíc jen pár dní, kdy se postavení Země a Měsíce ideálně potká.
Mimochodem, předpověď počasí pro nadcházející pokus je 80 % pro příznivé podmínky. To jsou v českých podmínkách šance, se kterými byste si klidně naplánovali svatbu pod širým nebem bez obav z deště.
Zajímavé články:
Čtyři cestující v rekordním tempu
Tři Američané a jeden Kanaďan se v kabině Orion nepokusí o přistání. Jejich úkol je jiný: „obletět“ Měsíc a vystřelit zpět k Zemi. Je to jako zkušební jízda v novém autě, než ho vytáhnete na dálnici do Chorvatska. Musí se otestovat, zda systémy podpory života udrží lidi naživu v hlubokém vesmíru.
V čem je ten největší háček? Celý stroj pracuje při teplotách blízkých absolutní nule a zároveň se musí vypořádat s extrémním žárem při návratu. Inženýři jsou si ale jistí, že všechny „dětské nemoci“ rakety už vyléčili v hangáru.
Můj tip pro sledování
Pokud chcete tenhle historický moment zachytit živě, doporučuji sledovat streamy přímo z rampy ve středu večer. I když u nás v Česku už bude noc, ten pohled na zažehnutých 30 pater kovu stojí za trochu spánkového deficitu.
Bude to pro lidstvo skutečný návrat ke hvězdám, nebo nás technika na poslední chvíli zase zradí? Co si myslíte vy – je zkoumání Měsíce po padesáti letech stále prioritou, nebo bychom měli peníze investovat jinde?
