Představte si, že ve vašem těle žije nájemník, kterého má v sobě téměř každý Čech. Je tichý, užitečný a většinu života o něm nevíte. Jenže u některých lidí se tento společník náhle změní v tichého zabijáka. Vědci dlouho netušili, proč stejná bakterie u jednoho člověka nezpůsobí nic a u jiného nastartuje růst nádoru v tlustém střevě.
Tento rébus se snažili rozlousknout experti z Dánska a Austrálie. A výsledek? Příčina netkví v bakterii samotné, ale v tom, co se skrývá uvnitř ní. Objevili doposud nepopsaný virus, který doslova „unáší“ střevní mikroflóru a zřejmě hraje klíčovou roli v rozvoji kolorektálního karcinomu.
Paradox jménem Bacteroides fragilis
V mé praxi se často setkávám s tím, že lidé hledají viníka svých potíží v jedné konkrétní potravině nebo zlozvyku. Věda ale ukazuje, že realita je mnohem pestřejší. Bakterie Bacteroides fragilis je běžnou součástí našich střev. Je to jako se sousedem v paneláku – většinou o něm nevíte, dokud se k němu nenastěhuje někdo podezřelý.
Tím podezřelým je v tomto případě bakteriofág – speciální typ viru, který napadá bakterie. Tým mikrobiologa Fleminga Damgaarda zjistil, že:
- Pacienti s rakovinou tlustého střeva mají tento virus ve svých bakteriích dvakrát častěji než zdraví lidé.
- Virus nebyl nikdy předtím v odborné literatuře popsán.
- Tato kombinace „bakterie + virus“ se chová úplně jinak než bakterie samotná.
Proč je to pro nás v Česku důležité?
Česká republika se dlouhodobě drží na předních příčkách světových statistik v počtu onemocnění rakovinou tlustého střeva. Často to svádíme na pivo nebo tučnou stravu, ale ukazuje se, že až 80 % rizika souvisí s prostředím v našich střevech. Pochopení tohoto virového „spínače“ může být revolucí v prevenci.
Hledání jehly v kupce sena
Vědci analyzovali vzorky od 877 lidí a zjistili, že virus pravděpodobně mění chování bakterií tak, že začnou dráždit střevní stěnu nebo produkovat toxiny. Je to, jako by virus přeprogramoval hodného psa na agresivního hlídače.
Co to znamená pro vaši budoucnost?
V krátkodobém horizontu by tento objev mohl vést k mnohem přesnějšímu screeningu. Místo složitých vyšetření by stačil jednoduchý test vzorku stolice (podobný těm, které už v Česku běžně provádíme po padesátce), ale zaměřený právě na přítomnost tohoto specifického viru.
3 tipy, jak podpořit své střevní mikrobiom už dnes:
- Dopřejte si fermentované potraviny: V našich podmínkách je ideální klasické kysané zelí nebo kefír z lokální farmy.
- Vláknina je základ: Působí v těle jako „koště“, které nedovolí škodlivým bakteriím se usadit na jednom místě příliš dlouho.
- Omezte ultra-zpracované potraviny: Umělá sladidla a konzervanty mohou oslabit „hodné“ bakterie, které pak snadněji podlehnou virové infekci.
Zatím sice nemůžeme stoprocentně říct, že virus je přímým viníkem, nebo jen průvodním jevem změněného prostředí ve střevě. Ale jedno je jisté: pohled na naše vnitřní bakterie se právě teď od základů mění. Už totiž nesledujeme jen bakterie, ale i jejich vlastní „nemoci“.
Zajímáte se o zdraví svých střev, nebo screeningové testy raději odkládáte na neurčito? Napište nám do komentářů, co si o tomto vědeckém průlomu myslíte.
