Zpráva o onkologickém onemocnění obrátí život naruby během vteřiny. Člověk přehodnotí priority, začne vnímat čas jinak a často propadne depresi. Vědci však nyní potvrdili fenomén, který zní jako scénář z kultovního seriálu Perníkový táta: diagnóza rakoviny statisticky zvyšuje pravděpodobnost, že se z dříve bezúhonného občana stane pachatel trestné činnosti.
Při své práci s daty se často setkávám s překvapivými korelacemi, ale tohle zjištění dánských ekonomů vyráží dech. Nejde o to, že by se z pacientů hromadně stávali drogoví baroni jako Walter White. Realita je mnohem nenápadnější a o to více znepokojující. Pravděpodobnost odsouzení u pacientů s rakovinou vzrůstá o celých 14 procent.
Od útlumu k nečekanému zvratu
Možná si říkáte, že člověk oslabený chemoterapií v nemocničním pokoji na Vinohradech nebo v Brně nemá na kriminalitu ani pomyšlení. A máte pravdu. První rok po diagnóze kriminalita u pacientů prudce klesá. Je to logické – tělo bojuje o přežití a nemocnice se stává druhým domovem.
Zlom nastává zhruba po dvou letech. Jakmile se tělo trochu zotaví, křivka trestných činů začne stoupat nad původní úroveň před nemocí. Tento trend graduje pět let a zůstává vysoký i dekádu po stanovení diagnózy.
Co táhne pacienty za hranu zákona?
- Ekonomický propad: I v zemích s vyspělým zdravotnictvím vede nemoc ke ztrátě příjmů a zkrácení pracovních úvazků.
- Ztráta strachu z následků: Pokud člověk čelí špatné prognóze, hrozba vězení už nepůsobí jako dostatečný strašák.
- Psychický šok: Trauma z nemoci může u někoho vyvolat agresivitu nebo impulzivní chování.
Není to jen o penězích
Zajímavé je, že nejde jen o krádeže v obchodech z nouze. Studie ukázala nárůst i u násilných činů nebo držení drog. Funguje to jako filtr: čím menší má pacient šanci na dožití pěti let, tím pravděpodobněji se dopustí přečinu. Instinkt sebezáchovy se v určitém bodě zlomí.
Všiml jsem si, že v našem prostředí se často řeší fyzická léčba, ale sociální dopady jsou na vedlejší koleji. Pokud má člověk pocit, že „už nemá co ztratit“, společenské konvence jdou stranou. Ukazuje se, že silná sociální síť a finanční podpora v regionech, kde došlo k omezení dávek, přímo korelují s nárůstem této „Breaking Bad“ kriminality.
Jak tomu předejít v běžném životě?
Pokud máte ve svém okolí někoho, kdo prochází náročnou léčbou, pamatujte, že nejde jen o léky. Tady je pár bodů, které mohou pomoci udržet stabilitu:
- Hlídejte finanční zdraví: Pomozte s vyřízením příspěvků na péči nebo invalidních důchodů včas, ne až když dojdou úspory.
- Psychologická podpora: Trauma z nemoci se může projevit jako hněv vůči systému.
- Sociální kontakt: Izolace je největším spouštěčem rizikového chování.
Výzkum jasně říká, že rakovina není jen zdravotní problém, ale i sociální rozbuška. Setkali jste se někdy ve svém okolí s tím, že by těžká nemoc radikálně změnila povahu nebo chování člověka?
