Většina z nás by ve výšce nad 3 500 metrů lapala po dechu a bojovala s motáním hlavy. Přesto na Tibetské náhorní plošině vzkvétají komunity, které zde žijí už 10 000 let. Biologové nyní zjistili, že tito lidé nejsou jen otužilí, ale že se jejich těla doslova mění v přímém přenosu.
Všimla jsem si, že o evoluci často přemýšlíme jako o něčem, co skončilo v pravěku u mamutů. Jenže nová studie publikovaná v říjnu 2024 ukazuje, že přírodní výběr stále pracuje v našem krevním oběhu. A co je nejzajímavější? Klíč k přežití v extrémních horách drží v rukou ženy.
Tajemství krve, která nehoustne
Když se v Česku vydáte na Sněžku, vaše tělo na nižší hladinu kyslíku zareaguje zvýšením produkce hemoglobinu. Krev zhoustne, což ale dlouhodobě zatěžuje srdce. Tibeťanky to dělají jinak. Cynthia Beall, antropoložka z Case Western Reserve University, studovala stovky žen v Nepálu a přišla na fascinující věc.
Úspěšné matky, které v těchto podmínkách vychovaly nejvíce dětí, mají hladinu hemoglobinu překvapivě průměrnou. Jejich tajemství nespočívá v množství, ale v efektivitě. Mezi hlavní adaptace patří:
- Vyšší nasycení kyslíkem: Jejich krev dokáže vytěžit maximum z každého nádechu, aniž by se změnila v „hustý sirup“.
- Širší srdeční komory: Levá srdeční komora je u těchto žen širší, což umožňuje pumpovat okysličenou krev do těla s mnohem menší námahou.
- Rychlejší průtok krve: Do plic jim proudí více krve za minutu, což urychluje výměnu plynů.
Proč je to důležité pro nás?
Možná si říkáte, že vás Nepál nemusí trápit. Ale pochopení toho, jak lidské tělo bojuje s hypoxií (nedostatkem kyslíku), je zásadní pro moderní medicínu. Je to v podstatě jako pozorovat softwarovou aktualizaci v reálném čase. Tyto ženy doslova předávají „vylepšený kód“ svým dětem.
And now for the most interesting part: Příroda zde upřednostnila efektivitu nad silou. Místo aby tělo vyrobilo víc krevních buněk (což by srdce nakonec zničilo), raději upravilo konstrukci srdce a způsob přenosu kyslíku.
Lekce z Tibetu pro každodenní život
Zatímco my v Evropě řešíme civilizační choroby, tito lidé nám ukazují neuvěřitelnou plasticitu lidského těla. Pokud chcete podpořit své vlastní okysličování a oběh, nemusíte hned do Himálají. Zde je jedna drobnost, kterou můžete zkusit:
Vyměňte občas klasické kardio za nácvik hlubokého dechu nosem. Funguje to podobně jako tibetská adaptace – učíte své tělo vstřebat více kyslíku při stejném počtu nádechů, čímž šetříte své srdce.
Je fascinující vidět, jak se náš druh stále přizpůsobuje extrémním podmínkám jen proto, aby život mohl pokračovat dál. Co myslíte, v čem se jako lidstvo změníme v příštích tisíci letech kvůli klimatickým změnám? Budeme mít větší plíce, nebo se naše krev změní úplně jinak?
