Znáte ten pocit před důležitou schůzkou nebo prezentací? Srdce se rozbuší, dlaně zvlhnou a dech se zrychlí. Existuje ale jeden mnohem nenápadnější projev napětí, který věda nazývá „nosní ponor“. Pokud si v krizové situaci sáhnete na obličej, možná zjistíte, že je váš nos nečekaně ledový.
Když mozek přepne na režim přežití
Není to jen vaše představivost. Vědci zjistili, že během silného stresu může teplota kůže na nose klesnout až o 3 až 6 stupňů Celsia. Tento jev vzniká jako přímý důsledek aktivace našeho autonomního nervového systému.
Jakmile mozek vyhodnotí situaci jako hrozbu (a je jedno, jestli jde o útok predátora, nebo nepříjemný rozhovor s šéfem v kanceláři na Pankráci), spustí reakci „bojuj, nebo uteč“. V tu chvíli se tělo začne chovat velmi pragmaticky:
- Přesměruje krev do svalů a životně důležitých orgánů.
- V místech, která nejsou pro okamžité přežití klíčová, dojde k takzvané vazokonstrikci – zúžení cév.
- Kůže a okrajové části těla, jako je právě špička nosu, přestanou být dostatečně prokrvovány teplou krví.
Dědictví po předcích, které nás prozradí
Možná se ptáte, k čemu je dobré mít u tabule nebo v zácpě na D1 studený nos. Je to evoluční pozůstatek. Omezení průtoku krve v obličeji pravděpodobně umožnilo našim předkům soustředit více energie a kyslíku do smyslů, jako je zrak a sluch.
Všiml jsem si, že se tato reakce dostavuje extrémně rychle. Infračervené kamery ukazují, že teplota nosu začne klesat už během 10 až 30 sekund od chvíle, kdy pocítíte úzkost. Mimochodem, nejvýrazněji tento jev nastává při „sociálním stresu“ – tedy přesně v momentě, kdy máme pocit, že nás ostatní hodnotí.
Jak to využít ve svůj prospěch?
Tento fyzický signál je často rychlejší než naše vědomí. Pokud cítíte, že je váš nos najednou studený, je to jasná červená vlajka vašeho organismu: „Pozor, hladina stresu letí nahoru.“
Co s tím můžete udělat hned teď?
Jednoduchým trikem, jak oklamat nervový systém, je zaměřit se na prohřátí. Ale ne pomocí topení – zkuste několik hlubokých nádechů do břicha a uvolnění čelisti. Jakmile se tělo uklidní, cévy se opět roztáhnou a váš nos začne hřát.
Vědecké týmy už tuto metodu testují u profesí, kde jde o život, například u řídících letového provozu. Termografie obličeje jim pomáhá objektivně změřit, kdy je člověk přetížený, i když navenek působí klidně.
Máte také zkušenost s tím, že vám při nervozitě chladnou ruce nebo nos, nebo naopak cítíte návaly horka? Napište mi do komentářů, jak vaše tělo signalizuje, že už je toho na něj moc.
