Máte pocit, že se váš život smrskl na nekonečný seznam úkolů, pracovní e-maily a placení složenek? Moderní doba nás nutí věřit, že hravost patří jen do školky, ale věda říká něco jiného. Pokud se cítíte vyhořelí, možná vám nechybí dovolená, ale obyčejná hra.
Všiml jsem si toho i u svých přátel v Praze – zatímco v pátek večer řešíme hypotéky, v momentě, kdy někdo vytáhne deskovku nebo začne vymýšlet absurdní vtipy, atmosféra v místnosti se okamžitě změní. Není to jen pocit, je to biologie.
Hra jako lék na „dospělácký“ stres
Výzkumy ukazují, že dospělí, kteří si najdou čas na hravé aktivity, se mnohem lépe vyrovnávají s krizovými situacemi. Hra totiž funguje jako přirozený regulátor stresu, který nám pomáhá získat odstup od každodenních problémů.
- Odolnost: Hraví lidé jsou v obličeji výzev pružnější.
- Emoční inteligence: Společná hra zlepšuje naši schopnost vnímat emoce druhých.
- Kognitivní zdraví: Existuje spojitost mezi hravostí a delší vitalitou mozku u seniorů.
Zapomeňte na hračky, jde o nastavení mysli
Dospělá hra nevypadá jako stavění kostek na koberci (i když i to je skvělé). Jde o přístup k momentální situaci. Mimochodem, nejde o výsledek, ale o proces. Je to ta chvíle, kdy něco děláte jen proto, že vás to baví, bez tlaku na výkon.
V mé praxi se potvrzuje, že ty nejlepší nápady přicházejí ve chvíli, kdy „pustíme volant“ a dovolíme si být trochu dětinští. Hra vytváří bezpečný prostor, kde neexistuje selhání, jen objevování.
Jak propašovat hravost do českého všedního dne
Nemusíte hned běžet do hračkářství. Stačí změnit drobnosti v tom, jak se pohybujete městem nebo jak trávíte čas s rodinou. Ale pozor, sociální normy jsou silné – často se stydíme vypadat „nepatřičně“.
Zkuste tyto konkrétní triky:
- Při cestě z práce se schválně projděte parkem po obrubníku nebo po klikaté cestičce místo nejkratší trasy.
- Využívejte interaktivní prvky ve městě – ať už jsou to veřejná piána nebo netradiční lavičky na nábřeží.
- Při hraní s dětmi přestaňte jen „dohlížet“ a skutečně se nechte vtáhnout do jejich světa bez pravidel.
Hra jako sociální tmel
Nejzajímavější na celém výzkumu je, jak hra maže rozdíly. Když si dospělý hraje s dítětem (i cizím), bariéry věku a statusu mizí. Stávají se z nich parťáci. V komunitním životě, například u nás na sousedských slavnostech, je hravost tím nejkratším mostem k osamělým sousedům.
Příště, až se budete cítit pod tlakem, zkuste místo páté kávy udělat něco spontánního a zdánlivě „zbytečného“. Váš mozek vám poděkuje.
Dovolíte si někdy v týdnu být úplně neseriózní, nebo máte pocit, že se to v dospělosti prostě nehodí?
