Možná se i vy občas vylekáte, když nemůžete najít klíče nebo zapomenete jméno starého známého. Strach z demence je v Česku, kde touto nemocí trpí přes 150 tisíc lidí, naprosto pochopitelný. Jenže zatímco dříve jsme jen pozorovali následky, teď se poprvé díváme přímo na „generální štáb“, který zkázu v mozku řídí.
Vědcům se podařilo vytvořit unikátní mapu genové aktivity, která poprvé neukazuje jen statické snímky, ale skutečné vztahy příčiny a následku. Je to jako rozdíl mezi fotkou rozbitého auta a detailním videem, které ukazuje, který konkrétní šroubek selhal jako první a spustil celou havárii.
Odhalení mozkových „rozbočovačů“
Tým z kalifornské a purdueské univerzity použil umělou inteligenci SIGNET k analýze tkání 272 lidí. V čem je ten vtip? Většina dosavadních studií viděla, že se geny mění společně, ale netušila, kdo je šéf a kdo jen pěšák.
- Identifikace „hubů“: Našli jsme hlavní křižovatky genové aktivity, které ovládají zbytek sítě.
- 6 000 interakcí: Jen v neuronech zodpovědných za myšlení se odehrávají tisíce vadných reakcí.
- Konec hádanek: Už víme, který gen „mačká spoušť“ a který jen „křičí o pomoc“.
V mých očích je tohle obrovský posun. V medicíně se často snažíme hasit požár v celém domě, ale tato mapa nám dává šanci najít tu jedinou zapálenou jiskru v kuchyni, než se oheň rozšíří dál.
Proč trpí právě naše paměť?
Data ukázala, že největší chaos nastává v tzv. excitačních neuronech. Jsou to v podstatě dálnice pro signály v naší hlavě. Pokud tyto dálnice přestanou fungovat kvůli chybnému genovému vedení, vzpomínky a logické uvažování se prostě ztratí v zácpě.
Mimochodem, nejzajímavější na celém výzkumu je fakt, že vědci odhalili zpětné vazby mezi geny, které dřívější modely úplně ignorovaly. Je to podobné, jako když se v Praze uzavře jeden most – ovlivní to dopravu i v ulicích, které s ním zdánlivě nesouvisí.
Praktický tip pro každý den
I když lék na základě této mapy nebude v lékárnách zítra, výzkum potvrzuje jednu zásadní věc: plasticita mozku je klíčová. Aby vaše genové sítě zůstaly co nejdéle funkční, zkuste metodu „kognitivního střídání“.
Každý týden změňte jednu rutinu. Pokud luštíte křížovky, vyměňte je za sudoku. Pokud se díváte na zprávy, zkuste si poslechnout podcast v cizím jazyce. Nutíte tím mozek vytvářet nové cesty, které mohou sloužit jako záloha, když ty hlavní začnou vynechávat.
Věříte, že moderní technologie jako umělá inteligence dokážou najít lék na Alzheimerovu chorobu ještě během naší generace? Napište mi svůj názor do komentářů.
