Země není dokonalá koule, ale spíše hrbolatý brambor. Jedno z nejvýraznějších „promáčknutí“ jejího gravitačního pole se nachází přímo pod Antarktidou a vědci nyní zjistili, že tato anomálie stále sílí. Možná se to nezdá důležité pro náš každodenní život v Česku, ale pohyby hluboko pod povrchem ovlivňují stabilitu ledovců i výšku hladiny moří po celém světě.
Obří stín v hlubinách planety
Představte si, že byste se zvážili v Praze a pak na jižním pólu. Rozdíl by byl jen pár gramů, ale pro naši planetu je to zásadní zpráva o tom, co se děje v jejím nitru. Tato oblast, odborně nazývaná Antarktické geoidní minimum, funguje jako okno do míst, kam se lidské oko nikdy nepodívá.
Vědci Alessandro Forte a Petar Glišović použili k mapování této anomálie zemětřesení. Využili seismické vlny jako jakýsi gigantický rentgen, který osvětlil vnitřek Země. Výsledek je fascinující: pod ledovým kontinentem se hýbe masa hornin jako obr, který se převaluje ve spánku.
Co konkrétně vědci odhalili?
- Stáří anomálie: Gravitační „díra“ u Antarktidy existuje nejméně 70 milionů let.
- Náhlá změna: Před 50 miliony let začala anomálie dramaticky měnit svou sílu i polohu.
- Pohyby desek: Způsobují ji tektonické desky, které se potopily hluboko do zemského pláště.
- Horká hmota: Zároveň zdola stoupá horký, nadnášející se materiál, který efekt prohlubuje.
Jak gravitace tvaruje oceány
V mých analýzách mě vždy zaujme, jak jsou věci propojené. Možná si říkáte, co má gravitace společného s vodou? Geoid v podstatě určuje, kde se drží hladina oceánu. Když gravitace v určitém místě klesne, klesne tam i hladina moře.
Tento pokles hladiny mohl paradoxně pomoci nastartovat zalednění Antarktidy před 34 miliony let. Je to nuance, kterou mnozí přehlížejí: tvar planety přímo ovlivňuje klima a růst ledových příkrovů.
Měli bychom mít obavy?
Rozhodně nečekejte, že začnete levitovat. Procesy v zemském plášti jsou extrémně pomalé. Přesto nám tento výzkum připomíná, že země pod našima nohama není statická skála, ale dynamicý systém. To, co se děje tisíce kilometrů hluboko, nakonec rozhodne o tom, jak vysoko bude sahat moře u evropských břehů.
Mimochodem, věděli jste, že podobná, ještě hlubší „gravitační díra“ existuje v Indickém oceánu? Planeta nás zkrátka nepřestává překvapovat svou nedokonalostí.
Sledujete novinky o výzkumu naší planety, nebo vás zajímají spíše záhady hlubokého vesmíru? Dejte nám vědět do komentářů.
