Přiznám to narovinu: podcenila jsem, kolik práce dá zahrada. Moje představa byla idylická — kvetoucí záhony, které se rok co rok samy promění v moře květů. Bez námahy a bez starostí. Realita loňského roku? Neustálé zalévání, vytrhávání plevele a googlování, proč ta která rostlina zrovna usychá nebo nekontrolovaně bují.
Všimla jsem si, že nejsem sama. Mnoho milovníků zahrad tráví víkendy s konví v ruce místo toho, aby odpočívali na terase. Klíč k úspěchu přitom neleží v exotických novinkách z katalogů, ale v rostlinách, které u nás rostou odjakživa.
Zapomeňte na choulostivé hybridy: Síla je v domácím původu
Domácí plané trvalky mají oproti šlechtěným drahým kouskům z hobbymarketů obrovskou výhodu: jsou zvyklé na naše české klima, mrazy i letní přísušky. Navíc jsou magnetem pro včely a motýly, což vaší zahradě dodá život, který žádným hnojivem nenahradíte.
Tady je 5 „držáků“, které stačí jednou zasadit a pak už jen sledovat, jak dělají parádu:
- Řebříček obecný: Přežije snad i na betonu. Dnes se prodává v úžasných odstínech od cihlové po meruňkovou.
- Sléz pižmový: Romantická kráska s růžovými květy, které se samy vysemeňují. A co je nejlepší? Českým šnekům prostě nechutná.
- Šalvěj luční: Fialová bar-půjčovna pro čmeláky. Je mnohem odolnější než levandule a nemusíte ji skoro vůbec zalévat.
- Kakost: Ideální „výplň“, která vytvoří hustý koberec a nenechá plevelu žádné místo. Kvete od května až do září.
- Jirnice modrá: Elegantní rostlina pro polostinné kouty, která v našich zahradách působí až pohádkově.
Fígl, který vám ušetří hodiny s konví
V mé praxi se mi osvědčilo jedno pravidlo: vysazujte rostliny do skupin podle jejich nároků na vodu, ne jen podle barvy. Těchto pět vybraných druhů funguje jako sehraný tým. Jakmile jednou zakoření, vytvoří mikroklima, které drží vlhkost v půdě samo. Je to trochu jako automatická klimatizace pro vaše záhony.
Mimochodem, všimla jsem si, že největší chybu děláme na jaře — snažíme se všechno „vyčistit“ dočista. Nechte staré stonky těchto trvalek na záhoně až do prvních teplých dnů. Slouží jako přirozený zimní kryt i úkryt pro užitečný hmyz.
Ale co když je léto opravdu suché?
I ty nejodolnější rostliny v prvním roce po výsadbě potřebují trochu pomoci. Místo každodenního „pocákání“ je polijte jednou týdně, ale pořádně. Voda se tak dostane hluboko ke kořenům a nenutí rostlinu držet kořeny těsně pod povrchem, kde by je slunce hned spálilo.
A jaká je vaše nejoblíbenější rostlina, která na zahradě přežije víceméně všechno? Podělte se s námi v komentářích!
