Možná jste si toho už všimli při cestách na dovolenou nebo při pracovních výjezdech: stav silnic v některých částech východní a střední Evropy vyvolává u řidičů spíše vrásky než radost. Nedávno jsem narazil na zprávu o zásadní změně v Litvě, která se však úzce týká celého evropského kontextu a toho, jak budeme v budoucnu platit za pohyb po dálnicích. Staré papírové nebo i digitální známky s fixní cenou začínají ustupovat mnohem spravedlivějšímu, ale pro někoho možná překvapivému systému.
Konec paušálů: Zaplatíte jen za to, co skutečně projedete
Od začátku roku 2027 spouští Litva systém Via Toll. Zapomeňte na to, že si koupíte známku na týden a je vám jedno, jestli ujedete deset nebo tisíc kilometrů. Nový model je neúprosný, ale férový: platí se podle skutečně ujeté vzdálenosti. Zatímco dnes si dopravci koupí vinětu a jezdí „neomezeně“, brzy jim každý kilometr načte konkrétní částku.
Všiml jsem si, že tento trend se nezadržitelně šíří celou Unií. Proč? Protože silnice jsou v katastrofálním stavu a peníze z fixních známek prostě nestačí na jejich údržbu. Nový systém by měl přinést až o 50 % více prostředků do fondu oprav. To už je pořádný balík peněz, který může proměnit tankodromy v hladký asfalt.
Kdo zaplatí nejvíc a kdo ušetří?
V praxi to bude fungovat podobně jako digitální váha s cenovkou. Čím těžší auto a čím více ničíte silnici, tím více sáhnete do kapsy. Tady je rychlý přehled plánovaných tarifů:
- Lehká nákladní auta (do 3,5 t) a malé autobusy: cca 3,6 centu za kilometr.
- Střední náklaďáky (3,5 – 12 t): mezi 7,6 a 8,5 centy za kilometr.
- Těžké kolosy (nad 12 t): až 14,1 centu za každý ujetý kilometr.
Zajímavé je, že majitelé ekologických vozů na elektřinu nebo vodík by měli mít výrazné úlevy. To je jasný vzkaz: chceš levnější cestu? Pořiď si zelenější pohon.
Zajímavé články:
Proč je to důležité i pro běžného řidiče?
Možná si říkáte: „Já nejsem kamioňák, mě se to netýká.“ Ale opak je pravdou. Tento systém je předzvěstí toho, co nás čeká plošně. Do roku 2030 by měly všechny státy EU přejít na systém plateb podle vzdálenosti u těžké dopravy. A není tajemstvím, že se debatuje i o zapojení osobních vozů v budoucnu.
V čem vidím největší přínos?
V mých očích je to o odstranění nespravedlnosti. Proč by měl místní pekař s jednou dodávkou platit stejnou roční známku jako nadnárodní logistický gigant, jehož flotila křižuje zemi dnem i nocí? Moderní elektronický systém navíc funguje automaticky, takže odpadá lepení známek nebo složité registrace v různých aplikacích.
Hack pro firmy: Jak se připravit na digitální mýto
Pokud podnikáte v dopravě nebo často využíváte dodávky, mám pro vás jednu radu: nečekejte na poslední chvíli.
- Prověřte si už teď, jakou emisní normu plní vaše vozidla (EURO V a VI budou mít vždy výhodu).
- Začněte sledovat reálný nájezd kilometrů na zpoplatněných úsecích – digitální mýto může v rozpočtu udělat vítr.
- Zaměřte se na telematiku, která vám pomůže plánovat trasy tak, abyste se vyhnuli těm nejdražším úsekům, pokud to jde.
Změna na styl „plať za to, co spotřebuješ“ je nevyhnutelná. Má sice potenciál zdražit dopravu zboží, ale na druhou stranu – kdo z nás by nechtěl jezdit po cestách, které nemají díru každých deset metrů?
A jak se na to díváte vy? Jste pro spravedlivé placení za ujeté kilometry, nebo vám více vyhovuje současný model paušálních dálničních známek? Napište mi do komentářů!
