Pohled na prázdnou hlínu v záhonech nebo nevzhledné betonové tvárnice na svahu vás pravděpodobně netěší. Většina lidí to řeší nekonečným bojem s plevelem, který se tam objeví vždy jako první. Existuje ale elegantnější způsob, jak nechat přírodu pracovat za vás a proměnit problematická místa v kvetoucí koberec, přes který neprojde ani jediný pýr.
Vlastně mě k tomu přivedl jeden starý zanedbaný kout mé zahrady, kde se nedařilo ničemu jinému než kopřivám. V českých podmínkách, kdy nás čím dál častěji trápí suchá léta a mírné zimy, je klíčem výběr rostlin, které se dokážou samy rozrůst a vytvořit neprostupnou bariéru.
1. Plamenka šídlová: Barevný polštář, který miluje slunce
Pokud hledáte něco, co během dubna a května totálně změní tvář vaší zahrady, zapomeňte na klasické letničky. Plamenka (Phlox) je v tomto ohledu nepřekonatelná.
- Vytváří extrémně husté polštáře, které doslova „udusí“ klíčící plevel.
- Miluje přímé slunce, takže je ideální na skalky nebo do betonových prstenců.
- Vybírat můžete od sněhově bílé až po sytě růžovou.
2. Mateřídouška: Vůně, která přežije i chůzi
Loni jsem zkusil nahradit kousek suchého trávníku mateřídouškou a výsledek mě překvapil. Zatímco ostatní rostliny v horkém červenci uvadaly, tento nízký bylinkový koberec byl v nejlepší kondici.
Mateřídouška je geniální v tom, že se šíří sama a vyžaduje minimální pozornost. Navíc na zahradu přiláká včely a motýly, což je v dnešní době pro biodiverzitu zásadní. A bonus? Když kolem ní projdete, uvolní se nádherná vůně, kterou žádný umělý postřik nenahradí.
3. Hvězdnice rozprostřená: Královna pozdního léta
Většina zahrad vypadá skvěle v červnu, ale v září už působí unaveně. Tady nastupuje hvězdnice (Aster). Tato trvalka dokáže prorůst i mezi kameny a zakrýt je svými jemnými bílými květy.
Zajímavé články:
Ale pozor, je tu jeden detail: hvězdnice se dokáže skvěle přizpůsobit i polostínu. Vytváří asi 10 cm vysoký koberec, který vypadá jako čerstvě napadaný sníh, akorát uprostřed podzimu.
4. Plicník: Zachránce tmavých koutů
Co ale s místy pod stromy nebo keři, kam slunce téměř nedosvítí? Tam plevel roste rekordní rychlostí, protože mu nic nekonkuruje. Plicník je pro tyto účely ideální volba.
Kvete už od března fialovými nebo růžovými zvonky a jeho listy mají zajímavé stříbřité skvrny. Důležité je pamatovat na to, že plicník nesnáší úplné sucho, takže se mu bude nejlépe dařit tam, kde se drží přirozená vlhkost z opadaného listí.
5. Kontryhel: Nezmar, kterého se bojí i šneci
Kontryhel je taková jistota pro každého začátečníka. Je mu celkem jedno, jestli ho zasadíte na prudké slunce nebo do stínu. Jeho největší kouzlo ale uvidíte ráno.
Na jeho sametových listech se drží kapky rosy, které se v ranním slunci třpytí jako perly. Mimochodem, zkušení zahrádkáři vědí, že kontryhel přirozeně odpuzuje slimáky, takže jím můžete vytvořit ochranný val kolem náchylnějších rostlin.
Praktický tip na závěr: Jak začít?
Při sázení těchto půdokryvných trvalek neudělejte jednu častou chybu: nedávejte rostliny příliš daleko od sebe ve snaze ušetřit. Aby opravdu vytlačily plevel, sázejte je v rozestupech 20–30 cm. První rok jim pomozte občasným vytrhnutím trávy, ale jakmile se „chytnou“ a propojí, máte vyhráno.
Který kout vaší zahrady vám dělá největší vrásky a co s ním plánujete letos udělat?
