Pohled do zrcadla nám přijde naprosto přirozený – dvě oči, které nám pomáhají vnímat svět v celé jeho hloubce. Jenže stačilo málo a všechno mohlo být úplně jinak. Nové vědecké poznatky naznačují, že naši dávní předkové začínali jako „kyklopové“ s jediným zrakovým orgánem.
Když jsem poprvé procházel výsledky této studie, došlo mi, jak bizarní a zároveň logická je cesta evoluce. To, co dnes považujeme za samozřejmost, vzniklo z čisté nutnosti přežít v temných hlubinách oceánu před stovkami milionů let.
Ztracené oči pravěkých červů
Před 600 miliony let obýval naše oceány drobný tvor podobný červu. Byl to společný předek nás všech – od ryb až po lidi. Zajímavé je, že tento tvor měl původně oči po stranách hlavy, přesně tak, jak bychom čekali. Jenže pak udělal evoluční chybu, nebo možná geniální tah.
Tento předek se rozhodl pro „líný“ životní styl:
- Zavrtal se do mořského dna.
- Stal se z něj pasivní filtrátor potravy.
- Přestal se pohybovat, takže párové oči, které spotřebovávaly obrovské množství energie, se staly zbytečným luxusem.
Příroda je neúprosný ekonom – co nepoužíváte, o to přijdete. Párové oči zmizely, ale zůstalo něco jiného.
Návrat Kyklopa: Jak vzniklo třetí oko
Zatímco oči pro navigaci zanikly, buňky citlivé na světlo uprostřed hlavy zůstaly. Proč? I když se nehýbete, stále potřebujete vědět, jestli je den nebo noc, a kde je hladina. Z těchto buněk se vyvinulo jedno centrální oko.
Zajímavé články:
Ale evoluce se znovu otočila. Naši předkové se po milionech let opět rozhodli plavat. Najednou bylo potřeba kličkovat před predátory a přesně manévrovat. Jedno oko uprostřed na to nestačilo. To, co následovalo, zní jako z vědeckofantastického filmu: centrální oko se začalo po stranách „vypoulit“, až se z něj oddělily dva nové oční pohárky. Ty se posunuly na strany a vytvořily naše dnešní oči.
Pozůstatek máme v hlavě dodnes
Možná si říkáte, co se stalo s tím původním prostředním okem. Odpověď najdete hluboko ve své lebce. Je to šišinka (pineální žláza).
Všimli jste si někdy, jak citlivě vaše tělo reaguje na světlo večer v posteli? To je práce šišinky, která produkuje spánek vyvolávající melatonin. U mnoha plazů je toto „třetí oko“ stále patrné jako světlá skvrna na temeni hlavy. U nás se stáhlo dovnitř, ale jeho funkce řídit náš vnitřní biorytmus zůstala nezměněna.
Proč je lidské oko tak složité?
Zatímco chobotnice nebo šneci mají oči podobné těm našim, naše sítnice je mnohem komplexnější. Obsahuje přes 100 typů neuronů, což z ní dělá v podstatě vysunutou část mozku. Vědci nyní věří, že tato složitost nebyla výsledkem náhody, ale vyvíjela se už v onom „kyklopském“ období.
Zajímavost pro Čechy: I když u nás na horách v zimě slunce moc nevidíme, naše „vnitřní oko“ (šišinka) pracuje na plné obrátky. Právě proto se cítíme v tmavých měsících unavenější – naše evoluční dědictví se nás snaží uspat, jakmile ubude světla.
Závěr
Kdyby naši předkové před 600 miliony let nezměnili názor a nezačali znovu plavat, pravděpodobně bychom dnes neexistovali. Bez párových očí by se nevyvinul náš komplexní mozek ani schopnost logického myšlení.
Cítíte někdy večer, že vaše šišinka už „vypíná“ systém, i když vy chcete ještě koukat na seriál? A co si myslíte vy – je fascinující, že v sobě neseme dědictví pravěkého červa?
