Představte si, že se říznete o ostrý kámen uprostřed mrazivé lesostepi. Žádná lékárna v nedohlednu, žádná dezinfekce. Přesto naši dávní příbuzní věděli přesně, co dělat. Nedávná studie ukázala, že neandrtálci nebyli jen hrubými lovci, ale i zdatnými chemiky.
Vědci totiž zjistili, že jejich univerzální lepidlo, kterým připevňovali hroty k oštěpům, mělo ještě jednu nečekanou funkci. Sloužilo jako účinná ochrana proti bakteriím. Tedy něco jako pravěký penicilin, který si nosili v kapse.
Více než jen lepidlo na oštěpy
Březový dehet (nebo také březová smůla) byl pro neandrtálce tím, čím je pro nás dnes lepicí páska a Framykoin v jednom. Tým vědců z univerzit v Kolíně nad Rýnem a Oxfordu se rozhodl tyto prastaré postupy zrekonstruovat a výsledek je překvapil.
- Extrakce bez kyslíku: Neandrtálci pálili březovou kůru v podzemních jamách bez přístupu vzduchu.
- Precizní dávkování: Stačilo pouhých 0,2 gramu této lepkavé hmoty k ošetření plochy kůže o velikosti dlaně.
- Cílený účinek: Testy potvrdily, že látka aktivně bojuje proti bakteriím typu Staphylococcus aureus.
Proč je to důležité pro nás?
Možná si říkáte, proč nás v Česku zajímá 200 000 let starý dehet. Nuance je v tom, že moderní medicína začíná prohrávat boj s rezistentními bakteriemi. Právě Stafylokok, kterého březová smůla účinně tlumí, způsobuje v dnešních nemocnicích obrovské komplikace při hojení ran.
Zajímavé články:
Zlatý stafylokok se dnes dokáže přizpůsobit téměř každému antibiotiku, které mu předhodíme. Návrat k přírodním receptům našich předků tak není žádné „ezo“, ale fascinující cesta k nové léčbě.
Jak si neandrtálci vyráběli lékárničku
Vědci vyzkoušeli několik metod, jak smůlu získat. Jedna z nich zahrnovala pálení kůry vedle plochého kamene, na kterém dehet kondenzoval. Je to špinavá a zdlouhavá práce, ale výsledek je fascinující. Mimochodem, březová kůra je u nás v lesích naprosto běžná – naši předci prostě jen pozorovali přírodu lépe než my.
„Látka, kterou neandrtálci vyráběli před 200 000 lety, má prokazatelné antibakteriální vlastnosti, což jsme v laboratoři potvrdili,“ vysvětluje profesor Matthias Bierenstiel.
Malý tip pro vás: Až příště půjdete na procházku do Šárky nebo Beskyd a uvidíte břízu, vzpomeňte si, že koukáte na jeden z nejstarších farmaceutických závodů na světě. Ačkoliv březový dehet nenahradí moderní léčbu u lékaře, jeho historie nám připomíná, jak málo toho o inteligenci pravěkých lidí vlastně víme.
Co myslíte, dokázali bychom v dnešní době přežít v přírodě jen s tím, co nám nabízí les, nebo jsme už na technologiích příliš závislí? Napište mi do komentářů.
