Květiny, dojemná vyznání a fotky plné úsměvů. První květnová neděle promění český internet v jednu velkou galerii dokonalého štěstí. Jenže zatímco někteří postují selfie s pugétem, jiní v tichosti přepínají telefon do letového režimu, aby se vyhnuli bolesti, o které se nahlas nemluví.
Všiml jsem si, že pro nemalou část mých přátel i čtenářů není tento den oslavou, ale spíše zkouškou odolnosti. Letošní vlnu diskusí na toto téma spustil nečekaně upřímný příspěvek fotografky Grety Kuliušaitė. Ta místo klasického blahopřání připomněla ty, kterým tato neděle fyzicky bolí.
Neviditelná strana svátku: Když chybí máma nebo dítě
V naší kultuře je Den matek pevně spojen s ideálem harmonie. Ale realita bývá mnohem šedivější. V mé praxi se často setkávám s lidmi, pro které je tento termín v kalendáři černou tečkou. Jde především o:
- Ty, kteří o maminku přišli a každé „všechno nejlepší“ v éteru jim připomíná prázdnou židli u stolu.
- Ženy, které po dítěti touží, ale osud jim ho nedopřál, nebo o něj přišly.
- Lidi s komplikovanými vztahy, kde slovo „máma“ nevyvolává teplo, ale úzkost.
Právě pro ně může být nekonečný proud ideálních fotek na Instagramu toxický. Srovnáváme totiž své nejisté vnitro s cizím naleštěným vnějškem. A to je cesta do pekel.
Zajímavé články:
Proč Instagram lže (i když nechce)
Je důležité si uvědomit, že skutečný vztah s matkou se neodehrává v popisku pod fotkou. Mnoho z těch „nejdojemnějších“ příspěvků vzniká jako kompenzace za nedostatek pozornosti během celého roku. Mimochodem, v Česku se v tento den prodá nejvíc květin v roce, ale kolik z těch kytic doprovází i skutečný, hluboký rozhovor?
Pravý vztah se buduje v banalitách: v tom, že s ní zajdete v sobotu na nákup, odpustíte jí ty samé otázky dokola nebo jí zvednete telefon, i když zrovna nestíháte. To se na fotku s filtrem „Lark“ nevejde.
Můj tip: Jak přežít tento den v klidu
Pokud cítíte, že na vás společenský tlak doléhá, mám pro vás jednoduchý návod, který mi vždy pomůže získat nadhled:
- Digitální detox: Odložte telefon. Svět se nezboří, když nezískáte přehled o tom, co dostaly maminky vašich bývalých spolužáků.
- Tichá vzpomínka: Pokud maminka už není mezi námi, zapalte svíčku nebo jděte na její oblíbené místo v parku. Bez publika.
- Buďte k sobě laskaví: Je úplně v pořádku necítit radost. Vaše pocity jsou validní, i když neladí s růžovými reklamami v nákupních centrech.
Více než jen kytice
Zprávu od Grety, která zasáhla tisíce lidí, považuji za nesmírně důležitou. Připomíná nám totiž, že láska a pouto mohou mít mnoho podob – může to být smutek, může to být pokus o odpuštění nebo jen tichá úcta k památce.
A nyní mě zajímá váš pohled: Cítíte se v tento den pod tlakem sociálních sítí, nebo jsou pro vás veřejná vyznání inspirací? Napište mi do komentářů, jak tento den vnímáte vy.
