Možná si myslíte, že když na Slunci zrovna nevidíme žádné obří erupce, nic zásadního se neděje. Omyl. Nová data ukazují, že i během zdánlivého klidu dochází hluboko pod povrchem k posunům, které ovlivňují celou naši sluneční soustavu.
Vědci totiž zjistili, že každé období „solárního spánku“ je úplně jiné. To, co se odehrává uvnitř naší hvězdy, když je zrovna v klidové fázi, přímo určuje, jak silné (nebo slabé) budou bouře v následujících letech. Pokud sledujete zprávy o polárních zářích nad Českem, tohle je přesně ten mechanismus, který je ovládá.
Zvukové vlny jako rentgen hvězdy
Jak se dá vlastně nahlédnout dovnitř rotující koule plazmatu? Vědci k tomu používají metodu zvanou helioseismologie. Funguje to podobně, jako když geologové zkoumají otřesy země, aby pochopili, co se děje v zemském jádru.
Uvnitř Slunce se totiž šíří akustické vlny, které se odrážejí od jeho vrstev a způsobují, že povrch hvězdy nepatrně bliká. Díky síti teleskopů BiSON jsme zjistili, že:
- Rychlost zvuku uvnitř Slunce se mění podle toho, jak silný byl předchozí cyklus.
- Vrstva měřící ionizaci helia zanechává v datech unikátní „otisk prstu“.
- I když Slunce vypadá zvenčí stejně, jeho vnitřní tlak a teplota kolísají víc, než jsme si mysleli.
Zajímavé články:
Anomálie z let 2008 a 2009
Vzpomínáte si na roky 2008 a 2009? Zatímco svět řešil ekonomickou krizi, Slunce prožívalo jeden ze svých nejdelších a nejtišších spánků v historii. A právě tehdy se stalo něco zvláštního. Vnější vrstvy Slunce byly o něco teplejší a magnetická pole výrazně slabší.
Mimochodem, byl to právě tento neobvyklý klid, který zapříčinil, že následující 24. solární cyklus byl jeden z nejslabších, jaké kdy astronomové zaznamenali. Ukazuje se, že Slunce funguje trochu jako setrvačník – to, co se stane v „přestávce“, rozhoduje o výkonu v dalším kole.
Proč nás to má zajímat v běžném životě?
Možná si říkáte, že dění miliony kilometrů daleko je vám jedno. Ale sluneční aktivita má přímý dopad na naši technologii:
- Ovlivňuje stabilitu elektrických sítí.
- Může narušit signál GPS, když zrovna jedete podle navigace na dovolenou.
- Určuje, jak často budeme moci i u nás v nižších zeměpisných šířkách pozorovat polární záři.
A teď pro vás mám jednu zajímavost: Tento výzkum nekončí u našeho Slunce. Stejnou metodu teď plánuje Evropská vesmírná agentura použít u mise PLATO na jiné hvězdy. Možná tak brzy zjistíme, jestli i cizí světy mají své „hvězdné počasí“ podobné tomu našemu.
Vnímáte vliv sluneční aktivity na své náladě nebo citlivosti, nebo to považujete jen za čistě technickou záležitost pro astronauty? Napište mi do komentářů!
