Většina z nás stráví sezením osm až deset hodin denně, aniž bychom si uvědomili, že naše tělo se v tu chvíli přepíná do režimu „hibernace“. Často si myslíme, že stačí jít po práci na jógu nebo si zaběhat v parku Stromovka, a vše je v pořádku. Vědecká data ale ukazují něco jiného: vaše tělo potřebuje víc než jen nárazové cvičení.
Motor, který přestal běžet
Když si sednete, váš metabolismus se zpomalí téměř okamžitě. Představte si to jako motor moderního auta na křižovatce v Praze – systém „start-stop“ vypne motor, aby šetřil energii. Jenže u člověka to znamená, že se v krvi začnou hromadit tuky (triglyceridy).
Produkce enzymu LPL, který tyto tuky rozkládá, prudce klesá. Pokud takto sedíte měsíce a roky, koledujete si o vážné problémy:
- Zvýšené riziko cukrovky 2. typu kvůli zhoršenému zpracování inzulínu.
- Oslabení svalového korzetu, což vede k bolestem zad.
- Křečové žíly a otoky nohou z neustálého městnání krve.
- Dlouhodobě vyšší riziko demence a srdečních chorob.
Stání u stolu vás nezachrání
V posledních letech se v českých open-spacech rozmohl trend „standing desků“. Jenže mám pro vás překvapivou zprávu: pouhé stání metabolismus nenastartuje. Dlouhé stání namáhá cévy a unavuje svaly podobně jako sezení.
Mimochodem, v mé praxi jsem si všiml, že lidé, kteří u práce stojí bez pohnutí, trpí bolestmi beder stejně často jako ti, co sedí na nekvalitních židlích. Klíčem není poloha, ale pohyb.
Zajímavé články:
Zlaté pravidlo „dvou minut“
Dobrou zprávou je, že nemusíte běžet maraton. Stačí „hacknout“ svůj pracovní den. Výzkumy ukazují, že pokud přerušíte sezení každých 20 až 30 minut, vaše tělo se nestihne přepnout do onoho nebezpečného úsporného režimu.
Zkuste tyto konkrétní kroky:
- Nastavte si na telefonu budík na každou půlhodinu.
- Jakmile zazvoní, vstaňte a 2 minuty se hýbejte (stačí pár dřepů, vyjít schody pro kávu nebo se jen projít po kanceláři).
- Telefonní hovory vyřizujte zásadně v chůzi.
- Pokud máte schůzku s jedním kolegou, zkuste „walking meeting“ venku v parku.
A teď k tomu nejdůležitějšímu zjištění. I když splňujete doporučení WHO (150 minut pohybu týdně), ale zbytek dne prosedíte bez přestávky více než 6 hodin v kuse, vaše zdravotní rizika jsou srovnatelná s někým, kdo necvičí vůbec.
Vaše tělo zkrátka nefunguje na principu „dluhu“, který splatíte jednou týdně v tělocvičně. Potřebuje mikro-dávky pohybu v průběhu celého dne, aby udrželo krevní cukr a tuky na uzdě.
A jak jste na tom vy? Máte ve zvyku se u práce občas protáhnout, nebo se od počítače zvednete až ve chvíli, kdy vás začnou pálit oči?
