Představte si, že nejdůležitější součástka vašeho biologického stroje se pomalu, ale jistě rozpadá. Vědci už roky sledují fascinující a trochu děsivý úkaz: chromozom Y, který určuje mužské pohlaví, za miliony let ztratil 97 % svých genů. Možná se ptáte, zda je tohle začátek konce mužů v Česku i ve světě, ale pravda je mnohem víc fascinující než katastrofické scénáře.
Evoluční „vrakoviště“ DNA
Když jsem poprvé narazil na studii bioložky Jenny Graves, zarazilo mě, jak neúprosná příroda dokáže být. Původně byly chromozomy X a Y identické dvojice, každý s 800 geny. Dnes jich Y zbývá jen hrstka. Chromozom Y totiž v mužském těle nemá partnera pro opravu chyb, čímž se stává náchylným k mutacím a postupné degradaci.
- Původní počet genů: cca 800
- Aktuální stav: méně než 3 % původní výbavy
- Odhadovaný čas do úplného zmizení: přibližně 5 až 6 milionů let
Proč se nemusíme bát vyhynutí
Lidstvo má tendenci panikařit, kdykoliv se mluví o „konci“. Ale i kdyby chromozom Y zmizel úplně, neznamená to, že zmizí muži. V přírodě už tento proces proběhl a svět se nezřítil. Například některé druhy hlodavců, jako jsou rypoši, o svůj chromozom Y už dávno přišly.
Příroda jednoduše přesunula „přepínač“ pohlaví na jiný chromozom. Je to jako když se v Praze uzavře jedna linka metra – lidé se nepřestanou hýbat, jen začnou používat náhradní trasu. Podle profesorky Graves se možná tato změna u některých lidských populací už děje a my o tom zatím ani nevíme, protože se to navenek nijak neprojevuje.
Zajímavé články:
Dva tábory vědců: Kdo má pravdu?
Vědecká komunita je v této otázce rozdělena na dva nesmiřitelné tábory, což připomíná debatu o tom, zda je lepší plzeňské pivo nebo víno z Moravy – obojí má své silné argumenty:
- Pesimisté: Tvrdí, že degradace je nevyhnutelná a chromozom Y je odsouzen k zániku.
- Optimisté: Věří, že geny, které zbyly, jsou natolik důležité, že je evoluce už nepustí a proces se zastavil.
Co odhalily poslední testy
Zajímavým faktem je, že u primátů (včetně nás) se zdá, že úbytek genů se v posledních 25 milionech let výrazně zpomalil. Někteří odborníci se domnívají, že chromozom Y se konečně stabilizoval a ty nejdůležitější funkce si zuby nehty drží. Tyto zbývající geny totiž neovlivňují jen pohlaví, ale i fungování celého těla.
Bylo by chybou si myslet, že se nás to v nejbližších staletích dotkne. Jak sama prof. Graves vtipně poznamenala: „Budeme mít štěstí, pokud jako lidstvo přežijeme příštích sto let.“ Problémy s chromozomy jsou oproti klimatickým změnám nebo jiným hrozbám hudbou velmi vzdálené budoucnosti.
Věříte spíše tomu, že se příroda sama „opraví“, nebo si myslíte, že lidská genetika v budoucnu projde radikální proměnou, kterou budeme muset řídit uměle?
