Možná jste si všimli, že se v posledních dnech cítíte neobvykle unavení nebo vás bez zjevného důvodu pobolívá hlava. Odpověď nehledejte v kávě, ale zhruba 150 milionů kilometrů daleko. Slunce totiž opět míří přímo na magnetické pole Země a podle čerstvých dat nás čeká období, které rozvlní nejen atmosféru, ale i digitální svět kolem nás.
Dva dny v nejvyšší pohotovosti
V mé praxi sledování vesmírného počasí málokdy vidíme tak specifické rozložení sil. Nečeká nás sice ničivá solární bouře, která by vypnula internet, ale kritickými body budou 14. a 16. červenec. Mezi nimi by mělo dojít ke krátkému uklidnění, které je však jen pověstným tichem před další vlnou.
Americký úřad NOAA předpovídá, že pravděpodobnost geomagnetické bouře úrovně G1 se v tyto dny pohybuje kolem 25 %. Co to znamená pro běžného Čecha? Tady je stručný přehled:
- Elektronika: Možné drobné odchylky v přesnosti GPS navigací.
- Příroda: Šance na polární záři, i když v našich zeměpisných šířkách bude vyžadovat velkou dávku štěstí a tmavou oblohu.
- Zdraví: Citlivější jedinci mohou pociťovat vnitřní neklid nebo poruchy soustředění.
Není to jen o záři: Pozor na „vzdušný svit“
Všiml jsem si, že lidé často zaměňují polární záři s jiným, mnohem jemnějším úkazem. Právě kolem 14. července nastává novoluní, což je ideální příležitost pro pozorování tzv. airglow neboli vlastního záření atmosféry. Na rozdíl od polární záře, kterou způsobují částice ze Slunce, airglow vzniká samovolně díky energii, kterou atmosféra nashromáždila během dne.
Zajímavé články:
Můj osobní tip pro fotografy: Nehledejte jen tančící závěsy světla. Pokud namíříte objektiv na tmavou oblohu mimo město (například v oblasti Šumavy nebo Beskyd), dlouhá expozice může zachytit jemný nazelenalý nebo narůžovělý nádech. Je to fascinující důkaz toho, že naše atmosféra „dýchá“ energií.
Rozdíl mezi erupcí a bouří (který mnozí pletou)
Je v tom jeden podstatný nuance. Sluneční erupce je záblesk světla, který k nám dorazí za 8 minut a může okamžitě rušit rádiové vlny. Ale geomagnetická bouře je jako mrak plazmatu, který cestuje vesmírem i několik dní. Je to jako rozdíl mezi bleskem a následným příchodem dešťového mraku. Aktuálně k nám právě takový „mrak“ pomalu dopluje.
Jak přečkat nejbližší dny v pohodě?
I když se nejedná o extrémní událost, Slunce je letos mimořádně nevyzpytatelné. Pokud patříte mezi meteosenzitivní lidi, doporučuji těchto pár kroků:
- Omezte stres: V kritické dny (14. a 16. 7.) si neplánujte nejdůležitější schůzky.
- Sledujte radar: Existují aplikace na sledování polární záře (Aurora Forecast), které vám dají vědět v reálném čase.
- Využijte tmu: Díky novoluní je Mléčná dráha vidět v celé své kráse – využijte to k relaxaci pod hvězdami.
Situace se může změnit během pár hodin, protože stačí drobná změna v orientaci magnetického pole a i slabý proud částic nás zasáhne naplno. Pociťujete na sobě změny sluneční aktivity, nebo tyto zprávy považujete za zbytečné strašení? Dejte nám vědět do komentářů.
