Představte si planinu posetou tisíci masivních kamenných nádob, o kterých nikdo po staletí nevěděl, k čemu slouží. Tato záhada v srdci Laosu nedala vědcům spát desítky let, částečně i proto, že oblast je stále zamořena miliony nevybuchlých bomb z dob občanské války. Když se však týmu odborníků konečně podařilo jednu z těchto „nádob“ vykopat, čekal na ně pohled, který změnil naše chápání historie jihovýchodní Asie.
Místo jídla kosti: Tajemství nádoby č. 1
Dlouho se spekulovalo, zda tyto nádoby, vysoké až tři metry, nesloužily k uchovávání obilí nebo dešťové vody. Skutečnost je ale mnohem temnější a fascinující. Při vykopávkách u lokality 75 vědci narazili na pozůstatky minimálně 37 lidí v jediné nádobě. Mimochodem, nešlo o žádný hromadný hrob z jedné tragické události.
Analýza ukázala, že nádoba byla používána opakovaně v průběhu 270 let, konkrétně mezi roky 890 a 1160 našeho letopočtu. Zde je několik klíčových faktů, které archeologové zjistili:
Zajímavé články:
- Rodinné hrobky: Počet těl naznačuje, že nádoby sloužily jako generační pohřebiště pro širší rodinné klany.
- Druhotný pohřeb: Lidé do nádob nebyli ukládáni hned po smrti. Těla byla pravděpodobně nejprve ponechána jinde k rozkladu a do velkých kamenných nádob se přemísťovaly až očištěné kosti.
- Luxusní dary: Kromě kostí se našly skleněné korálky, malý zvonek, železný nůž a keramika.
Globální obchod v hluboké minulosti
Při své práci si často všímám, jak podceňujeme mobilitu našich předků. Skleněné korálky nalezené u kostí totiž pocházejí až z jižní Indie a Mezopotámie. To znamená, že obyvatelé Laosu před tisíci lety nebyli odříznutí od světa, ale byli součástí rozvinuté obchodní sítě, která sahala tisíce kilometrů daleko.
Proč jsou mnohé nádoby dnes prázdné?
Vědci mají zajímavou hypotézu. Velké kamenné nádoby mohly fungovat jen jako dočasné místo odpočinku. Jakmile se v rodině uvolnilo místo nebo proběhl další rituál, kosti mohly být přeneseny na třetí, konečné místo. To vysvětluje, proč archeologové při dřívějších průzkumech nacházeli většinu nádob prázdných.
Praktický postřeh pro cestovatele: Pokud se někdy vydáte do Laosu na Planinu džbánů (Plain of Jars), držte se výhradně vyznačených tras. Nevybuchlá munice je v této oblasti stále reálnou hrozbou a archeologický průzkum zde připomíná chůzi v minovém poli – a to doslova.
Práce na analýze kostí stále pokračuje a vědci doufají, že testy DNA odhalí přesné příbuzenské vazby mezi pohřbenými. Co si o tom myslíte vy? Mohly tyto nádoby mít i jiný, rituální význam, který nám stále uniká?
