Představte si, že se váš oblíbený starý herní počítač začíná přehřívat a vy víte, že bez rychlého zásahu prostě „shoří“. NASA teď řeší něco podobného, ale v mnohem větším měřítku a stovky kilometrů nad našimi hlavami. Kultovní teleskop Neila Gehrelse Swift, který nám už dvacet let posílá úchvatné snímky vesmíru, nekontrolovaně klesá k Zemi.
Tento týden se proto odehraje operace, kterou jsme zatím znali jen ze sci-fi filmů. Pokud mise uspěje, změní to způsob, jakým lidstvo pečuje o své oči ve vesmíru. A pokud ne? Riskujeme ztrátu technologie, kterou si v aktuálním rozpočtu prostě nemůžeme dovolit nahradit.
Proč Swift najednou padá k zemi?
Není to chyba motorů nebo opotřebení materiálu. Viníkem je naše vlastní Slunce. Nedávné období extrémní sluneční aktivity totiž doslova „nafouklo“ zemskou atmosféru. Tenoučké zbytky vzduchu ve výšce stovek kilometrů začaly na teleskop klást větší odpor, než se čekalo. Swift se tak začal propadat mnohem rychleji, než naznačovaly původní propočty z roku 2004.
- Rychlý propad: Intenzivní sluneční maximum zkrátilo životnost teleskopu o roky.
- Žádný vlastní pohon: Teleskop nemá trysky, kterými by se mohl vytlačit výš.
- Unikátní schopnosti: Swift vidí rentgenové i gama záření, což většina jiných přístrojů neumí.
Robotický „odtahovák“ v akci
Místo aby NASA teleskop odepsala, vsadila 30 milionů dolarů na kartu, kterou ještě nikdy nepoužila. Najala soukromou firmu Katalyst Space, která vyvinula servisního robota LINK. Ten má jediný úkol: doletět k teleskopu, pevně ho „chytit“ a během několika měsíců ho postrčit do stabilnější oběhové dráhy.
Zajímavé články:
„Je to mise s vysokým rizikem, ale obrovskou odměnou,“ říká Shawn Domagal-Goldman z NASA. Vsadit na opravu staršího stroje je totiž výrazně levnější než stavět a vypouštět nový teleskop. Vidím v tom paralelu s dnešním trendem opravitelnosti elektroniky – jen místo iPhonu v servisu v Praze opravujeme miliardový stroj v kosmu.
Co to znamená pro Hubbleův teleskop?
Tato mise je v podstatě generálkou. Pokud robot LINK uspěje u Swiftu, dalším na řadě bude pravděpodobně legendární Hubbleův teleskop. Ten také pomalu klesá a jeho mise by díky tomuto robotickému „postrčení“ mohla trvat další desetiletí. Je to historický moment pro celou satelitní údržbu.
Jak se to dotkne nás v Česku?
Možná si říkáte, proč nás to v srdci Evropy zajímá. Kromě toho, že české univerzity často s daty z NASA pracují, jde o princip hospodaření s vesmírným odpadem. Pokud se naučíme staré stroje „opravovat a zvedat“ místo toho, abychom je nechali shořet a nahrazovali je novými, udržíme prostor nad naší planetou čistší a bezpečnější pro budoucí navigace i internet.
Zkoušeli jste už někdy „opravit“ starou věc místo nákupu nové a překvapilo vás, jak dobře dál funguje? Podělte se o své zkušenosti v komentářích, rádi si je přečteme!
