Představte si nepřítele, který je tišší než virus a vražednější než jakákoliv známá epidemie. Tato mikroskopická houba už stihla z mapy světa vymazat stovky druhů obojživelníků a vědci ji označují za největší hrozbu pro biodiverzitu naší planety. Ale teď se karta obrací.
Vysoko v Pyrenejích, v ledových jezerech, která byste možná navštívili při letní turistice, se odehrává biologický zázrak. Zatímco sousední populace ropuchy staromódní (Alytes obstetricans) vymírají rychlostí blesku, několik skupin těmto „vrahům“ úspěšně vzdoruje. Vědci konečně přišli na to, jaký trik k tomu tyto žáby používají.
Vrah, který ucpává pusu i plíce
Chytridiomykóza není obyčejná plíseň. Funguje jako neviditelný krunýř, který obojživelníkům doslova „betonuje“ kůži. Protože žáby přes kůži dýchají a pijí, tato blokáda vede k rychlé a nevyhnutelné zástavě srdce.
V mém okolí slýchám, že se lidé diví, proč žáby z českých rybníků mizí. Často za to může právě kombinace oteplování a této houby, která miluje vlhko. Co je ale v Pyrenejích jinak?
Tajemství „porodních dědků“
Ropuchy staromódní jsou samy o sobě fascinující – u nás se jim občas přezdívá „porodní dědkové“, protože samci nosí vajíčka na svých zádech, dokud nejsou připravena k vylíhnutí. Ale jejich skutečné eso v rukávu je chemické:
Zajímavé články:
- Rychlý start imunity: Zatímco u běžných žab se obranné látky tvoří až v dospělosti, přeživší populace v jezerech jako Ibón de Acherito je začínají produkovat už ve fázi pulce.
- Chemický koktejl: Vědci v jejich kůži objevili neuvěřitelných 1 152 druhů peptidů. To je jako mít v těle celou lékárnu místo jednoho antibiotika.
- Časový náskok: Houba napadá pouze tkáně obsahující keratin. Tyto ropuchy se stihnou „ozbrojit“ dříve, než se jejich tělo stane pro houbu lákavým cílem.
Lekce pro lidstvo: Nová antibiotika z bláta?
Možná si říkáte, proč by nás v Česku mělo zajímat pár žab v horách na hranicích Španělska a Francie. Odpověď je ale přímočará: tyto žáby nám možná zachrání krk.
Stejně jako jsme kdysi objevili penicilin v obyčejné plísni, tyto unikátní peptidy z žabí kůže by mohly být odpovědí na narůstající odolnost lidských bakterií vůči současným lékům. Příroda už vyvinula zbraň proti globálnímu zabijákovi, my ji teď jen musíme správně přečíst.
Mimochodem, vědci zjistili, že imunitu žab ovlivňuje i teplota vody a přítomnost pstruhů. Pokud jsou pulci ve stresu, spěchají s vývojem a jejich obranný systém se nestihne „vyladit“. Je to podobné jako u nás – čím více se stresujeme a spěcháme, tím hůře naše imunita funguje.
Věříte, že lék na příští velkou lidskou pandemii najdeme v divoké přírodě, nebo bychom se měli spoléhat výhradně na laboratoře?
