Představte si, že se díváte na noční oblohu nad Šumavou nebo Beskydy a přemýšlíte, jestli se někdo od tamních hvězd dívá zpátky. Celá desetiletí jsme hledali druhou Zemi, ale nacházeli jsme jen nehostinné plynné obry. Až doteď. Vědcům se poprvé podařil husarský kousek: objevili atmosféru u skalnaté planety, která leží v takzvané obyvatelné zóně.
Konec éry „mrtvých“ kamenů ve vesmíru
Dlouho jsme žili v nejistotě. Víme, že skalnaté planety jsou běžné, ale netušili jsme, zda si dokážou udržet svůj „vzdušný obal“, nebo zda ho blízké hvězdy okamžitě odfouknou jako fén chmýří z pampelišky. LHS 1140 b nám konečně dala odpověď: atmosféra tam je.
Když jsem poprvé procházel data z této studie publikované v časopise Science, uvědomil jsem si, jak blízko nám tento svět vlastně je. Nachází se „pouhých“ 50 světelných let od nás, což je v měřítku vesmíru prakticky za rohem.
- Hmotnost: více než 5krát těžší než Země.
- Složení: skalnatý povrch podobný našemu, pravděpodobně s vodou.
- Hvězda: červený trpaslík, který je chladnější než naše Slunce.
Proč je tento objev jiný než ty předchozí
Mnohé exoplanety, které jsme dosud studovali, vypadaly spíše jako peklo z masa a kostí – obří koule plynu s extrémně vysokými teplotami. Ale tento nový objev se týká super-Země. Není to jen kus skály letící prázdnotou; je to svět, který si navzdory drsnému záření své hvězdy udržel heliovou atmosféru po celých 3 miliardy let.
Mimochodem, astronomové k tomuto zjištění nepoužili jen slavný teleskop Jamese Webba. Stačil jim k tomu pozemní teleskop v chilské poušti Atacama. To je skvělá zpráva, protože to znamená, že k hledání „druhé Země“ nepotřebujeme jen miliardové vesmírné projekty, ale zvládneme to i ze zemského povrchu.
Zajímavé články:
V čem je ten háček?
Nenechte se zmást, zatím tam nemůžeme dýchat. Atmosféra LHS 1140 b je pravděpodobně tvořena heliem, které uniká do vesmíru rychlostí stovek tisíc kilogramů za sekundu. Funguje to trochu jako unikající ventilek u nafukovacího balonku.
Ale i tak jde o průlom. Pokud si planeta dokázala udržet helium i po miliardách let bombardování rentgenovým zářením, dává nám to obrovskou naději, že existují i planety s dusíkem a kyslíkem, které na své objevení teprve čekají.
Praktický tip pro fanoušky vesmíru
Pokud vás zajímá, kde se takové planety hledají, stáhněte si do mobilu aplikaci pro mapování noční oblohy (třeba SkyView nebo Stellarium). I když LHS 1140 b pouhým okem neuvidíte, zamířit telefonem směrem k souhvězdí Velryby (Cetus) a vědět, že tam někde je „svět s atmosférou“, dodá vašemu večernímu venčení psa úplně jiný rozměr.
Je to fascinující doba. Ještě před dvaceti lety jsme ani nevěděli, jestli jiné skalnaté planety existují. Dnes už víme, že mají i atmosféru. Nabízí se tedy otázka: Myslíte si, že se do konce tohoto desetiletí dozvíme, zda je na některé z těchto planet skutečně voda v kapalném stavu?
