Dlouhá léta nás v dějepisu učili, že kolébkou lidstva je Afrika. Jenže jeden malý kousek stehenní kosti nalezený nedaleko našich sousedů, v bulharské Azmace, teď posílá tuto teorii k ledu. Ukazuje se, že před 7 miliony let se tu procházel tvor, který se rozhodl postavit na dvě nohy mnohem dřív, než jsme si mysleli.
Zapomeňte na Afriku, sledujte Bulharsko
Vědci z univerzity v Torontu a v Tübingenu nejsou žádní nováčci, ale jejich poslední nález vyvolal v odborných kruzích pořádné pozdvižení. Analyzovali kost tvora jménem Graecopithecus freybergi a výsledek je fascinující: tato pravěká „opice“ o velikosti malého šimpanze už pravděpodobně nekráčela jen po čtyřech.
Představte si krajinu, která tehdy v Evropě panovala. Žádné husté lesy, ale otevřená savana bičovaná sluncem, plná hyen a šavlozubých šelem. Aby přežila, musela vidět dál a pohybovat se jinak.
Proč je ta kost tak výjimečná?
V paleontologii platí, že detaily rozhodují. Tady jsou tři hlavní důvody, proč si vědci myslí, že jde o našeho nejstaršího přímého předka:
- Dlouhý krček kosti: Spojení mezi kyčlí a stehenní kostí je delší, což dovoluje noze volnější pohyb – typický znak pro chůzi po dvou.
- Svalové úchyty: Místa, kde se upínaly hýžďové svaly, odpovídají spíše člověku než lidoopovi.
- Daň za evoluci: Kost ukazuje na kompromis mezi silou (pro lezení) a mobilitou (pro chůzi), který je vlastní právě nám.
Život na hraně mezi dvěma světy
Byla to dospělá samice, vážila asi 24 kilo a její život nebyl žádný med. V mém pohledu na evoluci je fascinující právě ten moment přechodného stavu. Graecopithecus pravděpodobně běhal po dvou, když potřeboval vyhlížet predátory nebo přenášet mláďata, ale když šlo do tuhého, klidně se zase vrátil na všechny čtyři.
Zajímavé články:
Zajímavý postřeh: Tehdejší klima ve východním Středomoří se začalo měnit na polopoušť. Právě nedostatek stromů mohl tyto tvory donutit „zvednout hlavu“ a vydat se na jih, až do Afriky. Stěhovali se podobně, jako se dnes stěhuje zvěř za pastvou.
Jak číst stopy minulosti u sebe doma
Možná si říkáte, co s tím teď. Ale uvědomte si jednu věc: pokaždé, když vás při delším stání rozbolí kyčle nebo záda, je to kvůli tomuto bulharskému objevu. Naše tělo se stále vyrovnává s tou 7 milionů let starou změnou, kdy jsme vyměnili stabilitu čtyř nohou za rozhled dvou.
Vědecká komunita je sice rozdělená a někteří odborníci, jako Rick Potts ze Smithsonianova muzea, kroutí hlavou, ale důkazy jsou na stole. Historie se nepíše do kamene, ale v tomto případě do starých zkamenělých kostí.
Co si o tom myslíte vy? Je možné, že naši nejstarší předci skutečně běhali po evropských pláních dřív než v africké savaně? Napište mi do komentářů, jestli vás tato „evropská stopa“ překvapila!
