Cesta na Mars už není jen sci-fi scénářem, ale reálným plánem pro příští desetiletí. Jenže lidské tělo, evolučně vyladěné na pozemský život, čeká v kosmu krutý náraz. Nová studie na myších, které strávily měsíc na oběžné dráze v odstředivce, odhalila, že marsovská gravitace pro naše svaly prostě nestačí.
Problém jménem 38 procent
Na Marsu sice nejste ve stavu beztíže, ale vážíte tam jen o něco více než třetinu toho co na Zemi. Možná to zní jako zábava pro skákání, ale pro vaše svaly je to rozsudek k nečinnosti. Svalová hmota tvoří přes 40 % našeho těla a bez neustálého odporu zemské tíže začne mizet alarmujícím tempem.
Vědci z Japonska a USA testovali různé úrovně gravitace na palubě modulu Kibo. Co zjistili, mění pravidla hry pro budoucí kolonizátory:
- Gravitace 0,33 g: (Blízko té marsovské) sice svalovému chřadnutí nezabrání, ale mírně ho zpomalí.
- Gravitace 0,67 g: Teprve tato hodnota se ukázala jako „zlatý střed“, který dokáže svaly udržet v kondici.
- Biomarkery v krvi: Vědci identifikovali 11 látek, které se mění podle tíže. Fungují jako kontrolka v autě – řeknou nám, jak moc tělo v kosmu trpí.
Zajímavé články:
Svaly jako motor metabolismu
V mé praxi se často setkávám s tím, že lidé vnímají svaly jen jako estetickou záležitost. Ale v hlubokém vesmíru jsou svaly vaším motorem pro látkovou výměnu. Pokud ztratíte sílu v nohách, vaše tělo přestane správně zpracovávat živiny. Na palubě lodi mířící k rudé planetě by to byla katastrofa.
Řešení? Obří kolotoče
Výsledky studie naznačují, že budoucí lodě nebudou vypadat jako úzké tubusy, které známe dnes. Abychom se na Marsu vůbec postavili na nohy, budeme nejspíš muset cestovat v rotujících prstencích (tzv. torusech), které pomocí odstředivé síly simulují umělou gravitaci alespoň na úrovni 0,7 g.
Praktický tip pro „pozemšťany“
I když se na Mars zítra nechystáte, princip je stejný: svaly, které nepoužíváte, tělo vyhodnotí jako zbytečnou zátěž. Pokud trávíte 8 hodin v kanceláři, simulujete tělu podmínky blízké mikrogravitaci. Krátký silový trénink (stačí dřepy s vlastní vahou) je pro vaše tělo signálem: „Tuhle tkáň potřebuji, nevyhazuj ji.“
A co vy? Kdyby vám nabídli jednosměrnou letenku na Mars s vědomím, že se vaše tělo nenávratně změní, riskli byste to kvůli vědě, nebo je vám zemská tíže milejší?
