Zatímco my v Česku sledujeme předpověď počasí, abychom věděli, zda si vzít deštník, nad našimi hlavami se schyluje k něčemu mnohem dramatičtějšímu. Naše planeta čelí neustálému ostřelování ze Slunce, které může během okamžiku vypnout internet nebo navigaci ve vašem autě. Právě teď proto startuje mise SMILE, která má za úkol zjistit, jak nás magnetický štít Země vlastně chrání.
Neviditelná bitva nad našimi hlavami
Možná si pamatujete na nedávné polární záře, které byly vidět i u nás v Česku. Je to nádherná podívaná, ale pro vědce je to varovný signál. Solární vítr se totiž řítí vesmírem rychlostí přes dva miliony kilometrů za hodinu. Když narazí do Země, náš magnetický štít ho musí odrazit jako neviditelný nárazník.
Tady je pár věcí, které solární bouře mohou reálně ovlivnit:
- Výpadky GPS: Vaše doručení jídla nebo navigace na dovolenou může začít zmatkovat.
- Rozvodné sítě: Extrémní bouře v minulosti dokázaly doslova spálit transformátory.
- Bezpečí astronautů: Pro lidi na oběžné dráze je toto záření extrémně nebezpečné.
Rentgenové oči sondy SMILE
Všiml jsem si, že většina lidí vnímá vesmír jako prázdnotu, ale ve skutečnosti je plný nabitých částic. Sonda SMILE (Solar Wind Magnetosphere Ionosphere Link Explorer) je unikátní v tom, že jako vůbec první v historii uvidí magnetické pole Země v rentgenovém spektru. Představte si to jako rentgen u lékaře, ale místo zlomené ruky se díváme na „kosti“ našeho planetárního štítu.
Zajímavé články:
Extrémní dráha a 45 hodin sledování
Sonda se nebude jen tak vznášet. Poletí po velmi protáhlé dráze. Zatímco nad jižním pólem bude nízko, nad tím severním vyletí až do výšky 121 000 kilometrů. To jí umožní sledovat polární zář nepřetržitě 45 hodin. To se zatím žádnému jinému přístroji nepovedlo.
V mých očích je fascinující, jak tato spolupráce Evropy a Číny funguje. Britové dodali rentgenovou kameru, Číňané zbytek přístrojů a startuje se z Francouzské Guyany. Je to doslova celoplanetární úsilí o záchranu naší techniky.
Co to znamená pro nás?
Možná si říkáte, proč se tím trápit. Mimochodem, v roce 1859 zasáhla Zemi tak silná bouře, že telegrafisté dostávali elektrické rány od svých přístrojů. Dnes by taková událost znamenala digitální blackout. Data z této mise nám umožní předpovídat vesmírné počasí s mnohem větší přesností, abychom se stihli připravit.
A co vy? Fascinuje vás polární záře, nebo máte spíš obavy z toho, co by mohl silný solární výboj udělat s vaší elektronikou?
