Když se v Česku projdete po Krkonoších, máte pocit, že stojíte na něčem pevném a neměnném. Jenže hluboko pod našimi podrážkami se děje něco, co vědci dosud považovali za nemožné. Přímo na rozhraní zemského jádra a pláště se totiž nachází struktura, která tam podle starých učebnic vůbec neměla být.
Hory, které nikdo nikdy nespatří
Díky nejnovějšímu mapování pomocí senzorů v Antarktidě jsme zjistili, že zemské jádro není jen hladká koule horkého kovu. Je obaleno vrstvou, která připomíná gigantické pohoří. Zatímco naše Sněžka je oproti nim jen malý kopeček, tyto podzemní útvary dosahují výšky, která by pětkrát převýšila i Mount Everest.
Při své práci geologa jsem viděl mnoho analýz, ale tato mě skutečně zarazila. Nejde jen o skály, je to pravděpodobně shnilé dno pradávného oceánu, které kleslo do hloubky 2 900 kilometrů. Představte si to jako kávový filtr, který se usadil na dně konvice a teď ovlivňuje, jak se teplo šíří celým strojem.
Zajímavé články:
Proč je tento objev zásadní pro náš život?
- Ovlivňuje magnetické pole Země, které nás chrání před vesmírným zářením.
- Pomáhá vysvětlit, proč a kde vybuchují sopky.
- Ukazuje, že zemské nitro je mnohem chaosnější, než jsme si mysleli.
Jak se tam ten oceán dostal?
Možná si říkáte, jak se může kus mořského dna ocitnout tisíce kilometrů hluboko. Funguje to podobně jako pomalý dopravní pás. Tektonické desky se pod sebe zasouvají a za miliony let dotlačí materiál až k samotnému jádru.
Zajímavý detail: Tyto zóny vědci nazývají ULVZ (zóny s ultranízkou rychlostí). Zvukové vlny se v nich totiž pohybují neuvěřitelně pomalu. Je to jako byste zkoušeli křičet pod vodou oproti mluvení na čerstvém vzduchu – ten rozdíl v rychlosti prozradí, že je tam něco „cizího“.
Může to ovlivnit počasí nebo klima?
Bylo by naivní si myslet, že se nás dění v takové hloubce netýká. Rozhraní mezi jádrem a pláštěm je z hlediska fyziky dramatičtější než rozdíl mezi skálou pod vašima nohama a vzduchem nad vaší hlavou. Tato vrstva funguje jako izolace, která určuje, jak rychle naše planeta chladne.
Vědci teď spekulují, zda tento pravěký obal neobepíná celé zemské jádro jako jakási tenká, ale neuvěřitelně hustá deka. A teď mě zajímá váš názor: Přijde vám fascinující, že o dnu oceánu před miliony let víme více díky senzorům v ledu než z přímého pozorování? Napište mi do komentářů, co si o tomto „podzemním světě“ myslíte.
