Představte si, že stavíte dům. Logicky nejdříve vykopete základy a pak vztyčíte zdi. Jenže vesmír nám právě ukázal něco, co vypadá jako plně vybavený obývák vznášející se uprostřed prázdného pozemku, kde ještě ani nekopli do země. Tým astronomů pomocí teleskopu Jamese Webba (JWST) narazil na vesmírný objekt, který podle všech našich učebnic neměl existovat.
Tímto „vetřelcem“ je supermasivní černá díra s hmotností 50 milionů Sluncí. Na tom by nebylo nic divného, kdyby se nenacházela v tak raném vesmíru a v tak malé galaxii, že to naprosto boří dosavadní teorie o tom, jak galaxie vznikají. V mé praxi sleduji vesmírné objevy denně, ale tohle je moment, kdy i ti největší experti z Cambridge přiznávají: „Musíme začít znovu.“
Proč tento objev mění vše, co jsme si mysleli
Dosud jsme věřili v jednoduchý scénář: velká hvězda zemře, zbude po ní malá černá díra, ta začne požírat okolí, splyne s jinou a po miliardách let vznikne obr uprostřed obrovské galaxie. Jenže objekt s názvem Abell2744-QSO1 to vidí jinak.
- Rychlost růstu: Tato černá díra dosáhla obřích rozměrů už 700 milionů let po Velkém třesku.
- Chybějící dům: Galaxie kolem ní je takřka „primitivní“ a chemicky nevyvinutá, přesto v sobě hostí monstrum.
- Obrácené pořadí: Zdá se, že černá díra tu byla dřív než samotná galaxie, nebo ji v růstu předběhla o tisíce koňských délek.
Vlastně je to podobné, jako byste v mateřské školce potkali dítě s vizáží a zkušenostmi osmdesátiletého profesora. Ale je tu jeden háček, který vědcům zamotal hlavu nejvíce.
Záhada „Malé červené tečky“
Vědci tento objekt přezdívají Little Red Dot. Díky efektu gravitační čočky, který funguje jako gigantické vesmírné zvětšovací sklo (podobně jako když se díváte přes dno sklenice na pivo), se podařilo změřit její hmotnost přímo. A výsledek? Padesát milionů Sluncí v galaxii, která má jen 1 300 světelných let v průměru. Pro srovnání, naše Mléčná dráha je zhruba 75krát větší, ale její centrální černá díra je mnohem menší.
Zajímavé články:
A teď to nejdůležitější: v našem blízkém vesmíru existuje rovnováha mezi velikostí galaxie a její černou dírou. Tento objekt je však o celé řády „přerostlejší“, než by měl být. Pravidla hry se změnila.
Co to znamená pro nás?
Možná si říkáte, proč by nás to mělo pálit tady v Česku při ranní kávě. Odpověď je prostá: pochopení těchto extrémů nám říká, jak jsme vznikli my sami. Pokud černé díry vznikají jinak a rychleji, znamená to, že vesmír je mnohem dynamičtější a „divočejší“ místo, než jsme si malovali.
Praktický tip pro pozorování: I když JWST neuvidíte pouhým okem, můžete v tyto jasné noci sledovat souhvězdí Sochaře (Sculptor), kde se kupa galaxií Abell 2744 nachází. Stačí vám k tomu lepší amatérský teleskop a temná obloha někde na Šumavě nebo v Beskydech.
Máme tedy přepsat učebnice fyziky hned teď, nebo jde jen o vesmírnou anomálii, kterou časem vysvětlíme? Co si myslíte vy – rodí se černé díry „velké“, nebo jsme jen podcenili jejich chuť k jídlu?
