Když se v noci podíváte na oblohu nad Českem, možná si všimnete pohybujících se „hvězd“. Nejsou to letadla ani návštěvníci z vesmíru, ale tisíce satelitů, které nám potichu kradou výhled na vesmír. Tento světelný smog na oběžné dráze se stal noční můrou pro astronomy i milovníky noční oblohy.
Aktuálně nás obklopuje přes 14 000 satelitů a jejich počet raketově roste. Vědci z University of Surrey však přišli s řešením, které zní jako z vědeckofantastického filmu: chtějí vesmírná zařízení doslova zneviditelnit pomocí speciálního nátěru.
Problém, který vidíme i pouhým okem
Možná jste už slyšeli o „vláčcích“ Starlink, které po vypuštění září na obloze jasněji než většina souhvězdí. Pro nás je to zajímavá podívaná, ale pro teleskopy je to, jako by vám někdo posvítil baterkou přímo do očí, když se snažíte číst knihu. Satelity odrážejí sluneční světlo tak intenzivně, že na snímcích vzdálených galaxií zanechávají bílé šmouhy.
- Narušení pozorování: Tradiční astronomie na Zemi začíná slepnout.
- Rychlý nárůst: Jen za poslední roky přibyly tisíce nových objektů.
- Ztráta tmy: Noční obloha, jedno z nejstarších dědictví lidstva, mizí pod nánosem techniky.
Vantablack 310: Past na světlo
Vědci vsadili na materiál zvaný Vantablack 310. Je to jedna z nejtmavších látek, jaké kdy člověk vyrobil. Funguje trochu jako černá díra pro světlo – když na něj dopadne paprsek, nerozptýlí se, ale uvízne v mikroskopické struktuře připomínající korály.
Zajímavé články:
Při laboratorních testech tento nátěr pohltil téměř vše. Pouhá 2 % dopadajícího světla se odrazila zpět. V praxi to znamená, že satelit, který by byl běžně krásně vidět, se stane pro lidské oko i mnohé přístroje prakticky neviditelným.
Jak si to představit?
Představte si, že máte vyleštěné zrcadlo (běžný satelit) a vedle něj kousek černého sametu (satelit s Vantablack). Zatímco zrcadlo hází prasátka na kilometry daleko, samet prostě „zmizí“ ve stínu. Rozdíl v jasu je u testovaných modelů oproti běžným satelitům SpaceX naprosto propastný.
Důkaz pod mikroskopem a co bude dál
Tým odborníků použil elektronový mikroskop, aby zjistil, proč barva funguje tak dobře. Objevili fascinující svět drobných prohlubní, které světlo doslova vězní. Mimochodem, nejde jen o teorii – Vantablack 310 se brzy vydá do vesmíru na misi Jovian-1, kde se ukáže, jak si poradí s extrémním chladem a radiací.
Praktický tip pro vás: Pokud i vy chcete zažít skutečnou tmu bez rušení satelity a pouličním osvětlením, zkuste v Česku navštívit Jizerskou oblast tmavé oblohy. Je to jedno z mála míst, kde vesmír vypadá ještě tak, jak ho znali naši předkové.
Vesmír se plní a my se musíme rozhodnout: Chceme rychlý internet za cenu toho, že už nikdy neuvidíme Mléčnou dráhu v její plné kráse? Myslíte si, že by firmy jako SpaceX měly mít povinnost natírat své satelity na černo, i kdyby to zvýšilo náklady na jejich výrobu? Napište nám svůj názor do komentářů.
