Možná to znáte taky. Snažíte se jíst zdravě, omezujete sůl, a přesto vám lékař při každé kontrole v ordinaci naměří hodnoty, které ho nenechávají v klidu. Pokud patříte k těm, kterým na hypertenzi nezabírají ani běžné tablety, nejste v tom sami. Nová studie totiž ukazuje, že problém nemusí být ve vašem srdci, ale hluboko v mozku.
Tým vědců z Brazílie a Nového Zélandu narazil na fascinující souvislost mezi tím, jak dýcháme, a tím, jak se stahují naše cévy. Zjistili, že za nekontrolovaným vysokým tlakem stojí malá skupina neuronů, o kterých jsme si dosud mysleli, že mají na starosti jen hluboký výdech.
Proč vaše tělo „bojuje“, i když jste v klidu?
Klíčem k záhadě je oblast mozku zvaná pFL (laterální parafacial). Za normálních okolností se aktivuje, jen když kašleme, smějeme se nebo sportujeme a potřebujeme pořádně vydechnout. Jenže u lidí s vysokým tlakem se tento mechanismus „zasekne“ v zapnuté poloze.
- Falešný poplach: Tyto neurony začnou vysílat signály do sympatického nervového systému – to je ten náš vnitřní režim „bojuj, nebo uteč“.
- Stažené cévy: Mozek si myslí, že je v ohrožení, a dává pokyn cévám, aby se zúžily.
- Odolnost vůči lékům: Protože je příčina v nervových signálech, klasické léky na uvolnění cév často selhávají.
Souvislost se spánkem, kterou málokdo vidí
Všiml jsem si, že v českých ordinacích se často podceňuje souvislost mezi chrápáním a tlakem. Tato studie to ale vysvětluje dokonale. Pokud máte spánkovou apnoe (přestáváte v noci na chvíli dýchat), hladina kyslíku klesne a mozkový „spínač“ pFL se aktivuje naplno. Výsledkem je ranní únava a tlak, který neustále stoupá, aniž byste udělali jedinou dietní chybu.
Zajímavé články:
Dobrou zprávou je, že vědci už vědí, jak tento spínač vypnout. V experimentech dokázali aktivitu těchto neuronů utlumit, načež krevní tlak okamžitě klesl na normální hodnoty.
Jednoduchý trik pro vaše cévy
I když na specifický lék na neurony pFL si ještě chvíli počkáme, můžeme svůj nervový systém ovlivnit už dnes. Zkuste metodu, kterou doporučují i špičkoví fyziologové:
- Najděte si 5 minut ráno a večer v tichu.
- Soustřeďte se na prodloužený výdech. Výdech by měl být dvakrát delší než nádech.
- Tímto způsobem dáváte mozku signál, že žádné nebezpečí nehrozí a sympatický systém se může „uklidnit“.
Budoucnost léčby hypertenze vypadá nadějně. Vědci nyní testují látku, která dokáže tyto senzory v mozku ovlivnit skrze krční tepnu, aniž by lék musel proniknout přímo do mozkové tkáně. Je to cesta, jak se zbavit hrstí prášků a řešit skutečnou příčinu.
Máte pocit, že váš krevní tlak reaguje víc na stres a emoce než na jídlo? Napište mi do komentářů, jestli u vás dýchací cvičení nebo klidový režim mění naměřené hodnoty.
