Představte si, že otevřete 1 600 let starou hrobku a místo běžných rituálních amuletů najdete na těle mrtvého klasické řecké básně. Právě to se stalo v egyptském městě Al Bahnasa. Archeologové zde narazili na něco, co v moderní egyptologii nemá obdoby.
Když jsem poprvé četl zprávu o tomto nálezu, napadlo mě, jak moc se pleteme, když si starověký Egypt představujeme jen jako svět pyramid a hieroglyfů. Realita byla mnohem pestřejší a propojení řecké kultury s egyptskými tradicemi zde vytvořilo fascinující mix, který vědcům nedá spát.
Literární poklad na nečekaném místě
Vykopávky v oblasti Oxyrhynchus, jak se město dříve jmenovalo, probíhají už od konce 19. století. Našly se tam tisíce papyrů, ale tento je jiný. Není to úřední záznam ani magické zaříkadlo, kterými se mumiím dláždila cesta na onen svět. Je to úryvek z 2. knihy Iliady – konkrétně seznam lodí.
Proč by si někdo na břicho pod obvazy nechal dát seznam řeckých lodí? Existuje několik teorií:
- Podpis mistra: Balzamovač mohl papyrus použít jako svou „vizitku“ nebo značku kvality.
- Status symbol: Znalost Homéra byla v té době známkou vysokého vzdělání a bohatství, podobně jako dnes vlastnictví limitované edice drahé knihy.
- Osobní pouto: Možná byl zesnulý fanouškem antických eposů a chtěl mít svůj oblíbený příběh u sebe i po smrti.
Zajímavé články:
Záhada ukrytá pod vrstvou prachu
Papyry nalezené u mumií měly dříve téměř vždy náboženský nebo magický charakter. Měly chránit duši nebo jí pomáhat v komunikaci s bohy. Použití literatury je naprostý unikát. Je to, jako kdyby vás za tisíc let našli pochované s vytištěným článkem z Wikipedie o vaší oblíbené kapele.
Aktuálně vědci bojují s časem a křehkostí materiálu. Papyrus je ve velmi špatném stavu, a tak se čeká na pokročilé rentgenové technologie, které by umožnily text přečíst bez toho, aby se rozpadl na prach.
Co to znamená pro nás?
Tento nález nám připomíná, že globalizace není vynálezem 21. století. Egypt byl v římské a řecké éře tavicím kotlem kultur. Pokud byste tehdy žili v Al Bahnase, pravděpodobně byste mluvili řecky a vaše děti by se učily o Trójské válce stejně přirozeně, jako se my učíme o Karlu IV.
Mimochodem, hroby byly v minulosti terčem zlodějů, ale tento konkrétní útržek Iliady přežil. Možná je v tom kus rituální ochrany, o které mluví archeologové.
Co myslíte, byla přítomnost Homéra u mumie jen náhoda, nebo šlo o promyšlený rituál, který měl zesnulému zajistit nesmrtelnost skrze příběhy? Napište mi svůj názor do komentářů.
