Většina z nás to dělá automaticky. Když se v práci pohádáme se šéfem nebo nás vytočí dopolední zácpa na pražské magistrále, první naše cesta doma vede ke kočce. Věříme, že to chlupaté klubko z nás stres prostě „vytáhne“. Jenže nová studie ukazuje, že můžete dělat pravý opak a svůj neklid nevědomky prohlubovat.
Upřímně, jako někdo, kdo se po náročném dni v redakci pravidelně snaží „vnutit“ do přízně svému kocourovi, mě výsledky vědců z Open University v Nizozemsku docela zaskočily. Ukazuje se totiž, že naše představy o kočičí terapii mají jednu zásadní trhlinu.
Když snaha o uklidnění situaci zhoršuje
Vědci sledovali 188 majitelů domácích mazlíčků v reálném čase pomocí mobilní aplikace. Kdykoliv se cítili pod tlakem, zaznamenali svou náladu a intenzitu kontaktu se zvířetem. Výsledek? U majitelů psů se nedělo nic zásadního, ale u milovníků koček se ukázal zvláštní vzorec.
Čím intenzivněji se majitelé koček snažili se svým mazlíčkem v momentě stresu komunikovat, tím horší byla jejich emocionální odezva. Místo úlevy přišel ještě silnější pocit negativity. Ale pozor, není to chyba těch koček.
Proč to s kočkami drhne?
- Pasivní povaha: Interakce s kočkou je často na bázi „přijď, až já budu chtít“. Když na ni tlačíte se svým stresem, narušujete její zónu.
- Emocionální nesoulad: Kočky nevyžadují aktivní zapojení jako psi (ti vám přinesou míček). Intenzivní snaha o kontakt s kočkou ve vypjaté chvíli může být pro unavenou mysl vysilující.
- Chybějící „nárazník“: Studie potvrdila, že zvířata nefungují jako instantní filtr na stres, který okamžitě neutralizuje kortizol v krvi.
Je tedy kočka k ničemu? Právě naopak
Tady přichází ten zajímavý zvrat. Zatímco vteřinový stres kočka nevyřeší, celkovou pohodu zvyšuje skvěle. Lidé s kočkami mají dlouhodobě lepší náladu a méně negativních emocí. Klíčem je ale způsob, jakým spolu fungujete.
Zajímavé články:
Představte si to jako kávový filtr. Kočka není espresso, které vás nakopne hned teď. Je to spíše pomalý proces, který čistí vaši celkovou náladu v průběhu celého dne, pokud ji necháte prostě jen být ve vaší blízkosti.
Jak tedy kočku pro uklidnění skutečně „použít“?
Místo toho, abyste kočku hned brali do náručí a nutili ji k mazlení, vyzkoušejte metodu „pasivní přítomnosti“:
- Sedněte si do křesla a nechte kočku, ať si najde místo v místnosti sama.
- Nenavažujte intenzivní oční kontakt, pokud o něj nestojí.
- Užívejte si jen ten fakt, že sdílíte stejný prostor – vědci zjistili, že samotná přítomnost zvířete dává víc než nucená akce.
Mimochodem, u nás v Česku jsme národem pejskařů i kočkařů, ale často zapomínáme, že i zvíře má své „dny“. Pokud příště přijdete domů naštvaní, zkuste nejprve zhluboka dýchat a až pak sahat po hřebenu na vyčesávání.
Všimli jste si někdy, že čím víc se snažíte kočku potulit, když jste v nepohodě, tím rychleji od vás utíká? Možná nás kočky učí trpělivosti víc, než si chceme přiznat.
