Představte si horu, která popírá všechna pravidla geologie. Etna, nejaktivnější evropská sopka, vědce fascinuje už celá staletí, ale až nyní jsme konečně pochopili, proč je tak „nezastavitelná“. Právě v Itálii se totiž odehrává proces, který se vymyká všem učebnicovým definicím.
Při své práci jsem sledoval mnoho přírodních úkazů, ale Etna je skutečný unikát. Zatímco ostatní pohoří v regionu vznikají předvídatelně, tato hora chrlí lávu takovým tempem, že to podle starých výpočtů vůbec nemělo být možné. Zdejší láva totiž připomíná spíše havajské ostrovy než evropské vulkány.
Záhada alkalické lávy: Proč Etna „nehraje podle pravidel“
Většina sopek vzniká buď srážkou tektonických desek, nebo jejich rozestupem. Etna se sice nachází nad zónou, kde se africká deska noří pod tu euroasijskou, ale její „krev“ – tedy magma – vypadá úplně jinak, než by měla. Mnozí si neuvědomují, že Etna produkuje takzvanou alkalickou lávu, která ke svému vzniku potřebuje specifické podmínky a mnohem více času.
A tady je ten háček. Etna chrlí toto vzácné magma v obrovských objemech a s železnou pravidelností. Vědci dlouho neměli tušení, kde se ten nekončící přísun bere. Ale teď se ukazuje, že mechanismus je mnohem kurióznější, než jsme si mysleli.
- Nekonečný rezervoár: Magma nepochází z čerstvě roztavených hornin, ale z „kapes“ uvězněných hluboko pod povrchem.
- Efekt houby: Tektonický tlak doslova vymačkává lávu z hlubin země směrem k povrchu.
- Anomálie velikosti: Podobné procesy známe jen u malých podmořských sopek, Etna je však obří monstrum vysoké 3 400 metrů.
Zajímavé články:
Je to jako ždímat mokrou houbu
Nová studie publikovaná v Journal of Geophysical Research odhalila, že Etna funguje jako takzvaný „petit-spot“ vulkán. To je termín, který se dosud používal jen pro miniaturní podmořské kopečky. Magma se zde netvoří klasickým tavením při srážce desek, ale je vytlačováno z hloubky kolem 80 kilometrů skrze praskliny v zemské kůře.
„Je to naprosto nečekané,“ říká vedoucí studie Sébastien Pilet. Je to stejné, jako byste našli proces, který pohání malý motor u zahradní sekačky, uprostřed motoru obřího zaoceánského parníku. Tento mechanismus vysvětluje, proč je Etna tak neúnavná a proč její složení zůstává po půl milionu let prakticky neměnné.
Co to znamená pro nás?
Pro statisíce lidí v Catanii a Messině jsou tyto poznatky klíčové. Pochopení toho, „jak se pod Etnou topí“, pomůže vulkanologům lépe odhadovat rizika budoucích erupcí. Mimochodem, věděli jste, že popílek z Etny může někdy doputovat i do vyšších vrstev atmosféry a ovlivnit počasí daleko za hranicemi Itálie?
And now for the most interesting part: Etna je dost možná jediným místem na planetě, kde můžeme tento vzácný hlubinný proces sledovat „v přímém přenosu“ na souši.
Zajímají vás přírodní úkazy, nebo ve vás sopky vzbuzují spíše respekt? Myslíte si, že moderní věda dokáže včas varovat před každým výbuchem, nebo nás příroda vždycky něčím překvapí?
