Možná si pamatujete na Jurský park a mrazení v zádech, když se z vajíčka klubal první raptor. To, co donedávna patřilo do říše sci-fi, se právě teď odehrává v laboratořích společnosti Colossal Biosciences. Vědcům se totiž podařilo v umělých vajíčkách nechat dospět a vylíhnout 26 živých kuřat.
Na první pohled to může vypadat jako zbytečně složitý způsob, jak získat drůbež, ale ve hře je něco mnohem většího. Tato technologie není určena pro supermarkety, ale pro návrat tvorů, které lidstvo už stovky let nevidělo. A má to jeden háček: příroda na to už prostě nestačí.
3D tisk místo přírodního vápníku
Inženýři vytvořili speciální mřížkovou strukturu vytištěnou na 3D tiskárně, která věrně kopíruje funkci vaječné skořápky. Do tohoto umělého systému přelili oplodněná vajíčka a sledovali, co se bude dít. Mimochodem, výsledek byl překvapivý – kuřata se vyvíjela naprosto normálně.
- Průhledná membrána: Vědci mohou sledovat růst embrya v reálném čase, jako by se dívali do okna.
- Řízená výživa: Do systému přidávají vápník a další minerály přesně v momentě, kdy je plod potřebuje.
- Škálovatelnost: Tato „skořápka“ může mít v budoucnu velikost basketbalového míče.
Proč prostě nepoužít slepici?
Tady začíná ta pravá věda. Cílem startupu je oživit vyhynulého ptáka moa z Nového Zélandu. Jenže je tu logistický problém. Vejce ptáka moa byla 80krát větší než slepičí. Žádný dnes žijící pták by takové vejce nedokázal vysedět ani snést. Umělá skořápka je tedy jedinou cestou, jak „vypěstovat“ tvora, který se do moderní přírody už nevejde.
Zajímavé články:
Má to jeden háček (vlastně dva)
Mnoho skeptiků z vědecké komunity, jako je například evoluční biolog Vincent Lynch, však nadšení tlumí. Podle něj nejde o skutečné „umělé vejce“, ale pouze o skořápku. Ostatní klíčové složky, jako jsou dočasné orgány embrya pro odvod odpadu, museli vědci dodat z přírodních zdrojů.
„I když vyrobí obřího ptáka, který vypadá jako moa, bude to pořád jen geneticky upravený moderní pták,“ připomínají odborníci. Navíc vyvstává etická otázka: pokud se moa skutečně narodí, do jakého světa vlastně přijde? Nový Zéland se za ty stovky let drasticky změnil.
Praktický postřeh z laboratoře: Tato technologie může v Česku i ve světě pomoci zachránit kriticky ohrožené ptačí druhy, jejichž populace je tak malá, že přirozená inkubace v divočině představuje příliš velké riziko. Místo oživování mamutů bychom tak mohli nejdříve zachránit to, co nám mizí před očima.
Věříte, že je správné utrácet miliardy za návrat vyhynulých druhů, nebo bychom se měli raději soustředit na ochranu těch, které v naší přírodě ještě zbývají?
