Možná jste to zažili při letní procházce kolem vysychajícího rybníka – ten typický, štiplavý zápach bahna a tlejících řas. Vypadá to jen jako nepříjemnost, ale ve skutečnosti jde o proces, který právě teď mění klima víc, než jsme si ochotni připustit. Vědci zjistili, že obnažená dna jezer uvolňují do atmosféry ohromné množství oxidu uhličitého, které hravě soupeří s emisemi z fosilních paliv.
I u nás v Česku sledujeme, jak se hladiny přehrad a jezer kvůli suchu v posledních letech mění. Ale to, co se děje s Aralským jezerem, je varovným signálem pro celý svět. Kdysi čtvrté největší jezero planety se změnilo v solnou poušť, která doslova „vydechuje“ miliony tun uhlíku.
Neviditelný poklad, který se mění v hrozbu
Všiml jsem si, že když se mluví o ekologii, většina lidí řeší emise z aut nebo továren. Málokdo se ale podívá pod nohy na vyschlou zem. Pod sedimenty Aralského jezera se totiž skrývá obrovské množství organické hmoty – zbytky rostlin, řas a živočichů, které tam byly „uzamčeny“ po tisíce let.
- 204 megatun: Tolik CO2 uniklo do vzduchu od 60. let, kdy jezero začalo vysychat.
- Vítr jako nepřítel: Téměř pětina emisí se uvolňuje kvůli větrné erozi, která odnáší sedimenty.
- Efekt „hnijícího jezera“: Dokud je dno pod vodou, je v bezpečí. Jakmile vyschne, začne nekontrolovaně oxidovat.
V mé praxi sledování klimatických trendů mě málokdy něco překvapí tak, jako fakt, že tyto emise dosud téměř nikdo nezapočítával do globálních statistik. Je to, jako byste měli v domě otevřené okno, kterým uniká teplo, ale vy se pořád snažíte jen zateplit stěny.
Zajímavé články:
Existuje řešení? Vědci říkají rozhodné „ano“
Dobrou zprávou je, že tento proces není nevratný. Jakmile se dno opět zaplaví vodou, emise se zastaví. Vědci z National Research Council vypočítali, že opětovné napuštění Aralského jezera by mohlo zabránit úniku dalších 165 megatun uhlíku.
Jak můžeme pomoci „přidusit“ uhlíkový výfuk:
- Změna legislativy ohledně využívání říčních toků (jako to udělal Kazachstán na severu jezera).
- Změna paradigmatu: Na vodu v krajině se musíme dívat jako na klimatickou pojistku, ne jen jako na zdroj pro průmysl.
- Využití uhlíkových kreditů k financování obnovy jezer.
Právě teď se u nás řeší čistota vody v nádržích jako je Orlík nebo Lipno. Často zapomínáme, že každá vyschlá tůň u cesty nebo bahnitý břeh, který necháme na slunci příliš dlouho, pracuje proti nám.
Zajímavý life hack pro každého z nás: Pokud máte zahradu, nenechávejte půdu odkrytou a suchou. Mulčování nebo pěstování krycích plodin funguje v malém měřítku stejně jako voda v jezeru – uzamyká uhlík v zemi a brání jeho úniku do vzduchu.
Ale je tu jedna velká neznámá. Vodu do jezer přivádějí ledovce, které kvůli oteplování mizí. Pokud přijdeme o ledovce, přijdeme o šanci jezera znovu napustit. Stane se z obnovy jezer hlavní zbraň proti oteplování, nebo už jsme tento souboj s časem prohráli? Co si o tom myslíte vy?
